Žalmy 2

1 Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?

Why do the nations rage, and the peoples imagine a vain thing?

2 Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,

The kings of the earth set themselves, and the rulers take counsel together, against the LORD, and against his anointed, [saying],

3 Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.

Let us break their bands asunder, and cast away their cords from us.

4 Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.

He that sitteth in the heavens shall laugh: the Lord shall have them in derision.

5 Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:

Then shall he speak unto them in his wrath, and vex them in his sore displeasure:

6 Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.

Yet I have set my king upon my holy hill of Zion.

7 Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.

I will tell of the decree: the LORD said unto me, Thou art my son; this day have I begotten thee.

8 Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.

Ask of me, and I will give thee the nations for thine inheritance, and the uttermost parts of the earth for thy possession.

9 Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.

Thou shalt break them with a rod of iron; thou shalt dash them in pieces like a potter’s vessel.

10 A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.

Now therefore be wise, O ye kings: be instructed, ye judges of the earth.

11 Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.

Serve the LORD with fear, and rejoice with trembling.

12 Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.

Kiss the son, lest he be angry, and ye perish in the way, for his wrath will soon be kindled. Blessed are all they that put their trust in him.