Žalmy 2
1 Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?
Wherefore do nations rage, and people meditate a vain thing?
2 Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,
The kings of the earth raise themselves up, and rulers take counsel together, against the Lord, and against his anointed:
3 Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.
“Let us break asunder their bands, and cast away from us their cords.”
4 Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.
He who dwelleth in the heavens will laugh: the Lord will hold them in derision.
5 Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:
Then will he speak unto them in his anger, and in his displeasure will he terrify them.
6 Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.
[Saying, ] Yet have I appointed my king upon Zion my holy mount.
7 Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.
I will announce the decree, the Lord hath said unto me, “My son art thou: I have indeed this day begotten thee.
8 Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.
Ask it of me, and I will give thee nations for an inheritance, and for thy possession the uttermost ends of the earth.
9 Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.
Thou shalt break them with a rod of iron; like a potter's vessel shalt thou dash them in pieces.”
10 A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.
And now, O ye kings, be wise: take warning, ye judges of the earth.
11 Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.
Serve the Lord with fear, and rejoice with trembling.
12 Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.
Do homage to the son, lest he be angry, and ye be lost on the way; for his wrath is so speedily kindled. Happy are all they that put their trust in him.
