Žalmy 2

1 Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?

Why do the nations rage, And the peoples meditate a vain thing?

2 Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,

The kings of the earth set themselves, And the rulers take counsel together, Against Jehovah, and against his anointed, [saying],

3 Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.

Let us break their bonds asunder, And cast away their cords from us.

4 Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.

He that sitteth in the heavens will laugh: The Lord will have them in derision.

5 Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:

Then will he speak unto them in his wrath, And vex them in his sore displeasure:

6 Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.

Yet I have set my king Upon my holy hill of Zion.

7 Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.

I will tell of the decree: Jehovah said unto me, Thou art my son; This day have I begotten thee.

8 Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.

Ask of me, and I will give [thee] the nations for thine inheritance, And the uttermost parts of the earth for thy possession.

9 Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.

Thou shalt break them with a rod of iron; Thou shalt dash them in pieces like a potter’s vessel.

10 A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.

Now therefore be wise, O ye kings: Be instructed, ye judges of the earth.

11 Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.

Serve Jehovah with fear, And rejoice with trembling.

12 Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.

Kiss the son, lest he be angry, and ye perish in the way, For his wrath will soon be kindled. Blessed are all they that take refuge in him.