Žalmy 19

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Nebesa vypravují slávu Boha silného, a dílo rukou jeho obloha zvěstuje.

Los cielos proclaman la gloria de Dios; el firmamento deja en claro la obra de sus manos.

2 Den po dni vynáší řeč, a noc po noci ukazuje umění.

Un Día se lo cuenta a otro día, envían su palabra, y noche tras noche corren la voz.

3 Neníť řeči ani slov, kdež by nemohl slyšán býti hlas jejich.

No hay palabras o lenguaje; su voz no hace ningún sonido.

4 Po vší zemi rozchází se zpráva jejich, a až do končin okršlku slova jich, slunci pak rozbil stánek na nich.

Su voz se ha extendido por toda la tierra, y sus palabras hasta el fin del mundo, en ellos ha puesto un tabernáculo para el sol,

5 Kteréž jako ženich vychází z pokoje svého, veselí se jako udatný rek, cestou běžeti maje.

Y este, es como un hombre recién casado que sale de su habitación nupcial, y se alegra como un corredor fuerte que comienza su camino.

6 Od končin nebes východ jeho, a obcházení jeho až zase do končin jejich, a ničeho není, což by se ukryti mohlo před horkostí jeho.

Su ​​salida es de un extremo del cielo, y da la vuelta hasta el terminó de ellos; no hay nada que no pueda huir de su calor.

7 Zákon Hospodinův jest dokonalý, očerstvující duši, Hospodinovo svědectví pravé, moudrost dávající neumělým.

La ley del Señor es perfecta, dando nueva vida al alma: el testimonio del Señor es fiel, dando sabiduría al hombre sencillo.

8 Rozkazové Hospodinovi přímí, obveselující srdce, přikázaní Hospodinovo čisté, osvěcující oči.

Los mandamientos del Señor son justos, alegrando el corazón: el mandamiento del Señor es puro, dando luz a los ojos.

9 Bázeň Hospodinova čistá, zůstávající na věky, soudové Hospodinovi praví, a k tomu i spravedliví.

El temor de Jehová es limpio y no tiene fin; los juicios del Señor son verdaderos y llenos de justicia.

10 Mnohem žádostivější jsou než zlato, a než mnoho ryzího zlata, sladší než med a stred z plástů.

¡Más deseables son ellos que el oro, que mucho oro fino! ¡Más dulce que la miel del panal!

11 Služebník tvůj zajisté jimi osvěcován bývá, a kdož jich ostříhá, užitek hojný má.

Por ellos se ha hecho consciente tu siervo, y guardarlos es una gran recompensa.

12 Ale poblouzením kdo vyrozumí? Protož i od tajných očisť mne.

¿Quién tiene pleno conocimiento de sus propios errores? líbrame de los que me son ocultos.

13 I od zúmyslných zdržuj služebníka svého, aby nade mnou nepanovali, a tehdyť dokonalý budu, a očištěný od přestoupení velikého.

Preserva a tu siervo de los pecados del orgullo; que no tengan dominio sobre mí: entonces seré recto y libre de gran rebelión.

14 Ó ať jsou slova úst mých tobě příjemná, i přemyšlování srdce mého před tebou, Hospodine skálo má, a vykupiteli můj.

Sean agradables a tus ojos las palabras de mi boca y la meditación de mi corazón, oh Señor, mi roca y ​​mi redentor.