< Žalmy 19 >
1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Nebesa vypravují slávu Boha silného, a dílo rukou jeho obloha zvěstuje.
Небеса казују славу Божју, и дела руку Његових гласи свод небески.
2 Den po dni vynáší řeč, a noc po noci ukazuje umění.
Дан дану доказује, и ноћ ноћи јавља.
3 Neníť řeči ani slov, kdež by nemohl slyšán býti hlas jejich.
Нема језика, нити има говора, где се не би чуо глас њихов.
4 Po vší zemi rozchází se zpráva jejich, a až do končin okršlku slova jich, slunci pak rozbil stánek na nich.
По свој земљи иде казивање њихово и речи њихове на крај васиљене. Сунцу је поставио стан на њима;
5 Kteréž jako ženich vychází z pokoje svého, veselí se jako udatný rek, cestou běžeti maje.
И оно излази као женик из ложнице своје, као јунак весело тече путем.
6 Od končin nebes východ jeho, a obcházení jeho až zase do končin jejich, a ničeho není, což by se ukryti mohlo před horkostí jeho.
Излазак му је накрај неба, и ход му до краја његовог; и нико није сакривен од топлоте његове.
7 Zákon Hospodinův jest dokonalý, očerstvující duši, Hospodinovo svědectví pravé, moudrost dávající neumělým.
Закон је Господњи савршен, крепи душу; сведочанство је Господње верно, даје мудрост невештоме.
8 Rozkazové Hospodinovi přímí, obveselující srdce, přikázaní Hospodinovo čisté, osvěcující oči.
Наредбе су Господње праведне, веселе срце. Заповест је Господња светла, просветљује очи.
9 Bázeň Hospodinova čistá, zůstávající na věky, soudové Hospodinovi praví, a k tomu i spravedliví.
Страх је Господњи чист, остаје довека. Судови су Његови истинити, праведни свиколики.
10 Mnohem žádostivější jsou než zlato, a než mnoho ryzího zlata, sladší než med a stred z plástů.
Бољи су од злата и драгог камења, слађи од меда који тече из саћа.
11 Služebník tvůj zajisté jimi osvěcován bývá, a kdož jich ostříhá, užitek hojný má.
И слугу Твог они су просветлили; ко их држи има велику плату.
12 Ale poblouzením kdo vyrozumí? Protož i od tajných očisť mne.
Ко ће знати све своје погрешке? Очисти ме и од тајних;
13 I od zúmyslných zdržuj služebníka svého, aby nade mnou nepanovali, a tehdyť dokonalý budu, a očištěný od přestoupení velikého.
И од вољних сачувај слугу свог, да не овладају мноме. Тада ћу бити савршен и чист од великог преступа.
14 Ó ať jsou slova úst mých tobě příjemná, i přemyšlování srdce mého před tebou, Hospodine skálo má, a vykupiteli můj.
Да су Му речи уста мојих угодне, и помисао срца мог пред Тобом, Господе, крепости моја и Избавитељу мој!