Žalmy 18
1 Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl: Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.
Načelniku godbe, Davida hlapca Gospodovega; kateri je govoril Gospodu té pesmi besede v dan, ko ga je bil rešil Gospod iz roke vseh sovražnikov njegovih, kakor iz roke Savlove. In rekel je: Iz osrčja svojega bodem te ljubil, Gospod, moja krepost.
2 Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.
Gospod, skala moja in grad moj in rešitelj moj; Bog mogočni moj, pečina moja, kamor pribegam, ščit moj in blaginje moje rog, višina moja.
3 Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.
Hvaljenega kličem Gospoda in rešujem se sovražnikov svojih.
4 Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.
Obdajajo me smrtne bolečine in malopridnih hudourniki me strašijo.
Groba bolečine me obhajajo, smrtne zanke so mi na poti. (Sheol h7585)
6 V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.
V stiski svoji kličem Gospoda, in do Boga svojega vpijem; iz svetišča svojega usliši moj glas, in vpitje moje predenj pride do ušes njegovih:
7 Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
In stresa se in giblje zemlja, in podloge gorâ se majó; stresajo se pa, ko se mu vname jeza.
8 Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.
Dim se vali skozi nos njegov in ogenj požrešen iz ust njegovih; žarjavica goreča gre od njega.
9 Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
In nagne nebo ter stopi dol, z mrakom pod svojimi nogami,
10 A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.
In sedeč na kerubih leti, in plava na vétrovih perotih.
11 Udělal sobě z temností skrýši, vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.
Temo si napravi v zavetje svoje, okolo sebe za šator svoj; temotne vode, gošče gornjih oblakov.
12 Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.
Od svita pred njim prehajajo gosti oblaki njegovi, toča in žarjavica ognjena.
13 I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.
Na nebesih grmi Gospod in z višave izhaja glas njegov, toča in žarjavica ognjena.
14 Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.
Tako proži pušice svoje, razsipa jih in strele meče ter jih podi.
15 I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.
Prikazujejo se tudi najnižje struge vodâ, in razgrinjajo se podloge vesoljne zemlje od hudovanja tvojega, Gospod, od sape tvojega nosú.
16 Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.
Iz višine poseže ter me potegne gor, izvleče me iz mnogih vodâ.
17 Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
Reši me neprijatelja mojega močnejšega, in sovražnikov mojih, ko so krepkejši od mene.
18 Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
Srečujejo me ob času nadloge moje, tedaj mi je za palico Gospod:
19 Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.
In izpelje me na prosto; reši me, ker me ima rad.
20 Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.
Podeljuje mi Gospod po pravičnosti moji; po čistosti mojih rok mi povrača.
21 Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
Ker se držim potov Gospodovih, ter se ne obračam krivično od svojega Boga;
22 Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.
Ker so vse sodbe njegove pred mojimi očmi; in postav njegovih ne odvračam od sebe:
23 Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.
Ker sem pošten pred njim, in se varujem, da ne ravnam krivično.
24 Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.
Povrača mi Gospod po pravičnosti moji; po čistosti mojih rok pred njegovimi očmi.
25 Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.
Z dobrotljivim izkazuješ se dobrotljivega, s poštenim možem izkazuješ se poštenega.
26 K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
S čistim kažeš se čistega, ali popačenemu nasprotuješ.
27 Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.
Ker ti otimaš ljudstvo ubogo, prevzetne pa oči ponižuješ.
28 Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.
Dà, svetilo moje razsvetljuješ; Gospod, moj Bog razjasnjuje moje temé.
29 Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.
S teboj namreč prodiram skozi krdelo, in z Bogom svojim preskakujem zid.
30 Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.
Tega Boga mogočnega pot je poštena; govor Gospodov ves čist; ščit je vsem, kateri pribegajo k njemu.
31 Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?
Ker kdo je Bog razen Gospod? in kdo skala razen naš Bog?
32 Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.
Ta je Bog mogočni, ki me opasuje z močjo, in dela pošteno mojo pot:
33 Èiní nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.
Storivši noge moje kakor jelenom, da me stavi na višino mojo;
34 Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.
Boja uči roke moje; tako da zlomi lok jekleni roka moja.
35 Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.
Ker daješ mi ščit blaginje svoje, in desnica tvoja me podpira, in krotkost tvoja me povišuje.
36 Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.
Hoji moji razširjaš prostor moj; in členki mojih nog ne omahujejo.
37 Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.
Sovražnike svoje podim in dohajam jih; in ne povrnem se, dokler jih nisem uničil.
38 Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.
Zdrobim jih tako, da ne morejo več vstati, padajoč pod noge moje.
39 Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.
Opasuješ me namreč z močjo za vojsko; pod me podiraš nje, ki se spenjajo zoper mene.
40 Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.
In neprijateljev mojih tilnik mi podajaš; da ugonobim sovražnike svoje.
41 Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
Vpijejo, a ni ga, da jih reši; h Gospodu, a ne usliši jih.
42 I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.
Zatorej jih razmeljem kakor prah pred vetrom; kakor blato na ulicah jih drobim.
43 Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.
Oproščaš me prepirov ljudstva; staviš me narodom na čelo; ljudstvo, katerega nisem poznal, služi mi:
44 Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.
Na sluh ušesa so mi pokorni; tujci se mi udajajo lažnjivo;
45 Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.
Tujci padajo in pritrepetavajo iz gradov svojih.
46 Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,
Gospod živi in blagoslovljena skala moja; zatorej naj se povišuje Bog blaginje moje.
47 Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.
Bog ta mogočni, ki mi daje maščevanje, in spravlja ljudstva pód me;
48 Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.
Rešuje me sovražnikov mojih; tudi nad nje, ki se spenjajo zoper mene, povzdignil si me; možu silovitemu si me iztrgal.
49 A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati,
Zatorej te bodem slavil med narodi, Gospod, in prepeval bodem tvojemu imenu:
50 Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
Da veliko blaginjo vsakoršno podeljuješ svojemu kralju, in izkazuješ milost maziljencu svojemu, Davidu in semenu njegovemu na veke.
