Žalmy 18
1 Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl: Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.
Љубићу Те, Господе, крепости моја,
2 Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.
Господе, Граде мој, Заклоне мој, који се оборити не може, Избавитељу мој, Боже мој, Камена горо, на којој се не бојим зла, Штите мој, Роже спасења мог, Уточиште моје!
3 Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.
Призивам Господа, коме се клањати ваља, и опраштам се непријатеља својих.
4 Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.
Обузеше ме смртне болести, и потоци неваљалих људи уплашише ме.
Опколише ме болести паклене, стегоше ме замке смртне. (Sheol h7585)
6 V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.
У својој тескоби призвах Господа, и к Богу свом повиках; Он чу из двора свог глас мој, и вика моја дође Му до ушију.
7 Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
Затресе се и поколеба се земља, задрмаше се и померише из темеља горе, јер се Он разљути.
8 Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.
Подиже се дим од гнева Његовог, из уста Његових огањ, који прождире и живо угљевље одскакаше од Њега.
9 Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
Сави небеса и сиђе. Мрак беше под ногама Његовим.
10 A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.
Седе на херувима и подиже се, и полете на крилима ветреним.
11 Udělal sobě z temností skrýši, vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.
Од мрака начини себи кров, сеницу око себе, од мрачних вода, облака ваздушних.
12 Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.
Од севања пред Њим кроз облаке Његове удари град и живо угљевље.
13 I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.
Загрме на небесима Господ, и Вишњи пусти глас свој, град и живо угљевље.
14 Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.
Пусти стреле своје, и разметну их; силу муња, и расу их.
15 I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.
И показаше се извори водени, и открише се темељи васиљени од претње Твоје, Господе, од дихања духа гнева Твог.
16 Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.
Тада пружи с висине руку, ухвати ме, извуче ме из воде велике.
17 Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
Избави ме од непријатеља мог силног и од мојих ненавидника, кад беху јачи од мене.
18 Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
Усташе на ме у дан невоље моје, али ми Господ би потпора.
19 Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.
Изведе ме на пространо место, и избави ме, јер сам Му мио.
20 Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.
Даде ми Господ по правди мојој, и за чистоту руку мојих дарива ме.
21 Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
Јер се држах путева Господњих, и не одметнух се Бога свог,
22 Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.
Него су сви закони Његови преда мном, и заповести Његове не уклањам од себе.
23 Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.
Бих Му веран, и чувах се од безакоња свог.
24 Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.
Даде ми Господ по правди мојој, по чистоти руку мојих пред очима Његовим.
25 Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.
Са светима поступаш свето, с човеком верним верно,
26 K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
С чистим чисто, а с неваљалим насупрот њему.
27 Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.
Јер Ти помажеш људима невољним, а очи поносите понижаваш.
28 Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.
Ти распаљујеш видело моје; Господ мој просветљује таму моју.
29 Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.
С Тобом разбијам војску, и с Богом својим скачем преко зида.
30 Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.
Пут је Господњи веран, реч Господња чиста. Он је штит свима који се у Њ уздају.
31 Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?
Јер ко је Бог осим Господа, и ко је одбрана осим Бога нашег?
32 Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.
Овај Бог опасује ме снагом, и чини ми веран пут.
33 Èiní nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.
Даје ми ноге као у јелена, и на висине ставља ме.
34 Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.
Учи руке моје боју, и мишице моје чини да су лук од бронзе.
35 Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.
Ти ми дајеш штит спасења свог; десница Твоја држи ме, и милост Твоја чини ме велика.
36 Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.
Ти шириш корак мој, те се не спотичу ноге моје.
37 Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.
Терам непријатеље своје и стижем их, и не враћам се док их не истребим.
38 Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.
Обарам их, и не могу устати, падају под ноге моје.
39 Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.
Јер ме Ти опасујеш снагом за бој, и који устану на ме, обараш их преда мном.
40 Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.
Непријатеља мојих плећи Ти ми обраћаш, и потирем ненавиднике своје.
41 Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
Они вичу, али немају помагача, ка Господу, али их Он не слуша.
42 I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.
Расипам их као прах по ветру, као блато по улицама газим их.
43 Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.
Ти ме избављаш од буне народне, постављаш ме да сам глава туђим племенима; народ ког не познавах, служи ми.
44 Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.
По самом чувењу слушају ме, туђини покорни су ми.
45 Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.
Туђини бледе, дрхћу у градовима својим.
46 Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,
Жив је Господ, и да је благословен бранич мој! Да се узвиси Бог спасења мог,
47 Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.
Бог, који ми даје освету, и покорава ми народе,
48 Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.
Који ме избавља од непријатеља, подиже ме над оне који устају на ме и од човека жестоког избавља ме!
49 A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati,
Тога ради хвалим Те, Господе, пред народима, и певам имену Твом,
50 Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
Који славно избављаш цара свог, и чиниш милост помазанику свом Давиду и наслеђу његовом довека.
