Žalmy 18
1 Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl: Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.
Au chef des chantres. Par le serviteur de l’Eternel, David, qui prononça en l’honneur du Seigneur les paroles de ce cantique, lorsque l’Eternel l’eut délivré de la main de tous ses ennemis et de la main de Saül. Il dit: Je t’aime, ô Eternel, qui es ma force!
2 Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.
Seigneur, tu es mon rocher et ma forteresse, un libérateur pour moi; mon Dieu tutélaire en qui je m’abrite, mon bouclier, mon puissant sauveur, mon rempart!
3 Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.
Gloire, m’écrié-je, à l’Eternel, et je suis délivré de mes ennemis!
4 Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.
Déjà m’enveloppaient les liens de la mort, les torrents de la perdition me faisaient frémir;
j’étais enlacé dans les réseaux de la tombe, surpris dans les filets de la mort. (Sheol h7585)
6 V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.
Dans ma détresse, j’invoque le Seigneur, je fais appel à mon Dieu; de son sanctuaire il entend ma voix, mon cri est monté à ses oreilles.
7 Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
Soudain la terre oscille et tremble, les fondements des montagnes sont ébranlés, secoués par la colère de Dieu.
8 Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.
Des vapeurs s’exhalent, signe de son courroux; de sa bouche sort un feu dévorant, jaillissent de brûlantes étincelles.
9 Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
Il incline les cieux et descend; sous ses pieds une brume épaisse.
10 A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.
Porté sur les chérubins, il vole, il plane sur les ailes du vent.
11 Udělal sobě z temností skrýši, vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.
Des ténèbres il se fait une mystérieuse retraite, il s’enveloppe, comme d’un pavillon, des eaux obscures, d’opaques nuages.
12 Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.
De l’éclat qui l’entoure s’élancent ses nuées, la grêle et des flammes ardentes.
13 I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.
Il tonne dans les cieux, l’Eternel, le Dieu suprême fait entendre sa voix, la grêle et les flammes ardentes.
14 Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.
Il décoche ses flèches et il les disperse, il lance des éclairs et les frappe de stupeur.
15 I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.
Le lit des fleuves s’est découvert, les fondements de la terre ont été mis à nu, à ta voix impérieuse, ô Eternel, au souffle du vent de ta colère.
16 Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.
Il étend d’en haut sa main, me saisit, me retire du sein des grandes eaux;
17 Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
il me délivre de mon puissant ennemi, de mes adversaires trop forts pour moi.
18 Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
Ils étaient à l’affût de mes malheurs, mais l’Eternel a été mon appui.
19 Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.
Il m’a mis au large, m’a sauvé parce qu’il m’aime.
20 Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.
Le Seigneur me traite selon ma droiture, il récompense la pureté de mes mains.
21 Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
C’Est que je suis fidèle aux voies du Seigneur, jamais je n’ai trahi mon Dieu.
22 Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.
Toutes ses lois me sont présentes, ses statuts, je ne m’en écarte point.
23 Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.
Attaché à lui sans réserve, je me suis tenu en garde contre mes fautes.
24 Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.
Oui, le Seigneur m’a rémunéré selon ma droiture, selon la pureté de mes mains, dont ses yeux sont témoins.
25 Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.
Tu te montres aimant pour qui t’aime, loyal envers l’homme loyal,
26 K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
sincère avec les cœurs purs, mais artificieux avec les pervers!
27 Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.
Oui, tu viens en aide à un peuple humilié, et tu abaisses les yeux hautains.
28 Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.
Oui, tu fais briller ma lumière! L’Eternel, mon Dieu, illumine mes ténèbres.
29 Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.
Soutenu par lui, j’attaque un bataillon; grâce à mon Dieu, j’escalade un rempart.
30 Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.
Dieu puissant! parfaite est sa voie; la parole du Seigneur est infaillible, il est le bouclier de quiconque espère en lui.
31 Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?
Qui est Dieu, hormis l’Eternel? Qui un rocher tutélaire, si ce n’est notre Dieu?
32 Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.
Ce Dieu me ceint de force, et me fait suivre une voie parfaite.
33 Èiní nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.
Il rend mes pieds agiles comme ceux des biches, et m’installe sur mes hauteurs.
34 Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.
Il instruit mes mains aux combats, mes bras à manier l’arc d’airain.
35 Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.
Tu me prêtes le bouclier de ton secours, ta droite est mon appui, ta bienveillance fait ma supériorité.
36 Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.
Tu donnes de l’aisance à mes pas, et empêches mes talons de chanceler.
37 Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.
Je poursuis mes ennemis, je les atteins; point de relâche que je ne les aie détruits.
38 Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.
Je les abats, ils ne pourront plus se relever, ils gisent désormais à mes pieds.
39 Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.
C’Est toi qui m’as armé de vaillance pour la guerre, qui fais plier sous moi mes agresseurs;
40 Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.
mes ennemis, tu les fais fuir devant moi, et mes adversaires, j’en fais justice.
41 Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
Ils s’adressent, à bout de ressources, à l’Eternel…: point de réponse!
42 I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.
Je les écrase comme la poussière qu’emporte le vent, comme la fange des rues, je les pulvérise.
43 Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.
Tu me fais triompher des factions du peuple, tu me places à la tête des nations; des peuplades inconnues deviennent mes tributaires.
44 Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.
Au seul bruit de mon nom, ils se soumettent à moi, les fils d’un sol étranger me rendent hommage.
45 Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.
Les fils de l’étranger perdent courage, ils tremblent au fond de leurs retraites.
46 Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,
Vivant est le Seigneur, et béni mon rocher! Glorifié le Dieu qui me protège!
47 Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.
O Dieu, c’est toi qui me procures vengeance, qui fais tomber des peuples à mes pieds;
48 Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.
qui m’arraches à mes ennemis, me fais triompher de mes agresseurs, et échapper aux hommes de violence.
49 A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati,
Je te rends donc grâce, Seigneur, à la face des peuples, et je chante ta gloire,
50 Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
ô toi qui assures de grandes victoires à ton roi, qui combles de bienfaits ton oint David et sa postérité à jamais!
