Žalmy 18
1 Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl: Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.
Veisuunjohtajalle; Herran palvelijan Daavidin virsi, jonka sanat hän puhui Herralle sinä päivänä, jona Herra oli pelastanut hänet kaikkien hänen vihollistensa vallasta ja Saulin kädestä. Hän sanoi: Sydämestäni minä rakastan sinua, Herra, minun voimani,
2 Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.
Herra, minun kallioni, linnani ja pelastajani, minun Jumalani, vuoreni, jonka turviin minä pakenen, minun kilpeni, autuuteni sarvi ja varustukseni.
3 Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.
Ylistetty olkoon Herra! -niin minä huudan, ja vihollisistani minä pelastun.
4 Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.
Kuoleman paulat piirittivät minut, turmion virrat peljästyttivät minut.
Tuonelan paulat kietoivat minut, kuoleman ansat yllättivät minut. (Sheol h7585)
6 V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.
Ahdistuksessani minä rukoilin Herraa ja huusin avuksi Jumalaani; hän kuuli minun ääneni temppelistänsä, ja minun huutoni hänen edessään kohosi hänen korviinsa.
7 Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
Silloin maa huojui ja järisi, vuorten perustukset järkkyivät; ne horjuivat, sillä hänen vihansa syttyi.
8 Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.
Savu suitsusi hänen sieraimistaan, kuluttava tuli hänen suustansa, palavat hiilet hehkuivat hänestä.
9 Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
Hän notkisti taivaat ja astui alas, synkkä pilvi jalkojensa alla.
10 A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.
Ja hän ajoi kerubin kannattamana ja lensi, ja hän liiti tuulen siivillä;
11 Udělal sobě z temností skrýši, vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.
hän pani pimeyden verhoksensa, majaksensa yltympäri: mustat vedet, paksut pilvet.
12 Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.
Hohteesta, joka kävi hänen edellänsä, purkautuivat pilvet rakeiksi ja palaviksi hiiliksi.
13 I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.
Ja Herra jylisi taivaassa, Korkein antoi äänensä kaikua, tulla rakeita ja palavia hiiliä.
14 Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.
Hän lennätti nuolensa ja hajotti heidät, paljon salamoita ja kauhistutti heidät.
15 I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.
. Silloin vetten syvyydet tulivat näkyviin, ja maanpiirin perustukset paljastuivat sinun nuhtelustasi, Herra, sinun vihasi hengen puuskauksesta.
16 Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.
Hän ojensi kätensä korkeudesta ja tarttui minuun, veti minut ylös suurista vesistä;
17 Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
hän pelasti minut voimallisesta vihollisestani, minun vihamiehistäni, sillä he olivat minua väkevämmät.
18 Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
He hyökkäsivät minun kimppuuni hätäni päivänä, mutta Herra tuli minun tuekseni.
19 Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.
Hän toi minut avaraan paikkaan, hän vapautti minut, sillä hän oli mielistynyt minuun.
20 Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.
Herra tekee minulle minun vanhurskauteni mukaan, minun kätteni puhtauden mukaan hän minulle maksaa.
21 Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
Sillä minä olen noudattanut Herran teitä enkä ole luopunut pois Jumalastani, jumalattomuuteen.
22 Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.
Kaikki hänen oikeutensa ovat minun silmieni edessä, enkä minä hänen käskyjänsä syrjään sysää.
23 Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.
Minä olen vilpitön häntä kohtaan ja varon itseni pahoista teoista.
24 Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.
Sentähden Herra palkitsee minulle minun vanhurskauteni mukaan, sen mukaan kuin käteni ovat puhtaat hänen silmiensä edessä.
25 Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.
Hurskasta kohtaan sinä olet hurskas, nuhteetonta kohtaan nuhteeton;
26 K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
puhdasta kohtaan sinä olet puhdas, mutta kieroa kohtaan nurja.
27 Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.
Sillä sinä pelastat nöyrän kansan, mutta ylpeät silmät sinä painat alas.
28 Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.
Sillä sinä annat minun lamppuni loistaa; Herra, minun Jumalani, valaisee minun pimeyteni.
29 Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.
Sinun avullasi minä hyökkään rosvojoukkoa vastaan; Jumalani avulla minä ryntään ylitse muurin.
30 Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.
Jumalan tie on nuhteeton, Herran sana tulessa koeteltu. Hän on kaikkien kilpi, jotka häneen turvaavat.
31 Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?
Sillä kuka muu on Jumala kuin Herra, ja kuka pelastuksen kallio, paitsi meidän Jumalamme-
32 Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.
se Jumala, joka minut voimalla vyöttää ja tekee minun tieni nuhteettomaksi,
33 Èiní nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.
tekee minun jalkani nopeiksi niinkuin peurat ja asettaa minut kukkuloilleni,
34 Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.
joka opettaa minun käteni sotimaan ja käsivarteni vaskijousta jännittämään!
35 Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.
Sinä annat minulle pelastuksen kilven, ja sinun oikea kätesi minua tukee; sinun laupeutesi tekee minut suureksi.
36 Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.
Sinä annat minun askeleilleni avaran tilan, ja minun jalkani eivät horju.
37 Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.
Minä ajan vihollisiani takaa ja saavutan heidät enkä palaja, ennenkuin teen heistä lopun;
38 Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.
minä murskaan heidät, niin etteivät voi nousta, he sortuvat minun jalkojeni alle.
39 Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.
Sinä vyötät minut voimalla sotaan, sinä painat vastustajani minun alleni.
40 Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.
Sinä ajat minun viholliseni pakoon, ja vihamieheni minä hukutan.
41 Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
He huutavat, mutta pelastajaa ei ole, huutavat Herraa, mutta hän ei heille vastaa.
42 I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.
Minä survon heidät tomuksi tuuleen, viskaan heidät niinkuin loan kadulle.
43 Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.
Sinä pelastat minut kansan riidoista, sinä asetat minut pakanain pääksi, kansat, joita minä en tunne, palvelevat minua.
44 Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.
Jo korvan kuulemalta he minua tottelevat; muukalaiset matelevat minun edessäni.
45 Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.
Muukalaiset masentuvat ja tulevat vavisten varustuksistansa.
46 Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,
Herra elää! Kiitetty olkoon minun kallioni ja ylistetty minun pelastukseni Jumala,
47 Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.
Jumala, joka hankkii minulle koston ja saattaa kansat minun valtani alle;
48 Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.
sinä, joka pelastat minut vihollisistani ja korotat minut vastustajaini ylitse ja päästät minut väkivaltaisesta miehestä.
49 A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati,
Sentähden minä ylistän sinua, Herra, kansojen keskuudessa ja veisaan sinun nimesi kiitosta,
50 Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
sinun, joka annat kuninkaallesi suuren avun ja teet laupeuden voidellullesi, Daavidille ja hänen jälkeläisilleen, iankaikkisesti.
