< Žalmy 17 >

1 Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.
Ra Anumzamoka mani fatgo hu'na mani'nuegu kantahinegoanki nunamuni'a antahinamio. Hagi nzama huogu'ma krafagema nehu'na, nagra regavatga nosuanki nunamuni'a antahinamio.
2 Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.
Hagi kagra mani'nantegatira nazahunka refko hunantenka, nazeri knare huo. Na'ankure kagrake knare'ma hu'naza vahera zamagenka refakoa nehane.
3 Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.
Hagi kagra hanimpina antahizani'a refako hunka negenka, nagu'amofona renahenka negane. Hianagi mago kumira nagripina kenka erifore nosane. Hagi kegaganifina mago kefo kea omanesie hu'na nehue.
4 Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.
Hagi kagri kasegema amagema nentoa zamo nazahige'na, haframa nehaza vahe'mokizmia namage'na hunezamue.
5 Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.
Mika zupa kagri kanteke nevugeno, nagamo'a kririno havifina vuno enora nosie.
6 Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.
Ra Anumzamoka kagritega kezana netuanki antahinamio. Ra Anumzamoka kagesa antenka nunamu keni'a antahinamio.
7 Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.
Hagi vagaore kavesi zanka'a hentofaza hunka eri ama huo. Ha' vahezamigu'ma koroma nehaza vahera, Kagra hanave kazanu zamagu nevazina ne' mani'nane.
8 Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,
Hagi Kagra kavurgama kegavama nehanankna hunka kegava hunantenka, kagekonanu refitenanto.
9 Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,
Kefo avu'ava'ma nehaza vahe'mo'za nazeri haviza huza nehazagenka nagu'nevazinka, ha' vahe'nimo'za nahenaku'ma navazagi kaginagenka nagu'nevazine.
10 Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.
Hagi zamagra mago vahekura zamasunkura hunozamante'za, zamavufaga ra hu nanekege nehaze.
11 Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem.
Hagi kama nevuge'za zamagra navaririza nevu'za, mopafi nahetrenaku navazagi kagine'za, zamavu ante'za mani'naze.
12 Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši.
Zamagra laionimo zagagafa aheno tapage hunaku eme krino maniaza nehu'za, agaho laionimo zagagafa ahenaku frakino maniaza hu'naze.
13 Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,
Hagi Ra Anumzamoka otinka ha' vahe'nia ha' huzamantenka zamahe mopafi zamatro. Kagra'a bainati kazinknonteti kefo vahepintira hara hunka nagu'vazio.
14 Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Èímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým.
Hagi Ra Anumzamoka ama mopafi zama erisantima harenaku'ma tusizama nehaza vahe zamazampintira hanave kazanuti nagu'vazio. Ana nehunka miko knaza zamimofo avamente antenka mizana zamio. Ana nehunka zamagripintima fore hu anante nante hanaza vahera knazana zaminka vugahane.
15 Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.
Na'ankure nagra fatgo hu'na knare hu'noankina, henkama otinu'na kagri kavufina negage'na musena hugahue.

< Žalmy 17 >