Žalmy 17

1 Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.

Accogli, Signore, la causa del giusto, sii attento al mio grido. Porgi l'orecchio alla mia preghiera: sulle mie labbra non c'è inganno. Preghiera. Di Davide.

2 Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.

Venga da te la mia sentenza, i tuoi occhi vedano la giustizia.

3 Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.

Saggia il mio cuore, scrutalo di notte, provami al fuoco, non troverai malizia. La mia bocca non si è resa colpevole,

4 Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.

secondo l'agire degli uomini; seguendo la parola delle tue labbra, ho evitato i sentieri del violento.

5 Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.

Sulle tue vie tieni saldi i miei passi e i miei piedi non vacilleranno.

6 Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.

Io t'invoco, mio Dio: dammi risposta; porgi l'orecchio, ascolta la mia voce,

7 Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.

mostrami i prodigi del tuo amore: tu che salvi dai nemici chi si affida alla tua destra.

8 Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,

Custodiscimi come pupilla degli occhi, proteggimi all'ombra delle tue ali,

9 Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,

di fronte agli empi che mi opprimono, ai nemici che mi accerchiano.

10 Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.

Essi hanno chiuso il loro cuore, le loro bocche parlano con arroganza.

11 Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem.

Eccoli, avanzano, mi circondano, puntano gli occhi per abbattermi;

12 Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši.

simili a un leone che brama la preda, a un leoncello che si apposta in agguato.

13 Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,

Sorgi, Signore, affrontalo, abbattilo; con la tua spada scampami dagli empi,

14 Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Èímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým.

con la tua mano, Signore, dal regno dei morti che non hanno più parte in questa vita. Sazia pure dei tuoi beni il loro ventre se ne sazino anche i figli e ne avanzi per i loro bambini.

15 Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.

Ma io per la giustizia contemplerò il tuo volto, al risveglio mi sazierò della tua presenza.