Žalmy 17
1 Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.
A Prayer of David. Hear, O Yahweh, the right, Attend to my loud cry, Give ear unto my prayer, on lips that would not deceive:
2 Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.
From before thee, let my sentence come forth, Thine eyes, behold with equity.
3 Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.
Thou hast tested my heart, hast made inspection by night, hast refined me until thou couldst find nothing, Had I devised evil, my mouth should not have transgressed:
4 Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.
As for the workings of men, By the word of thy lips, have, I, taken heed of the paths of the violent one.
5 Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.
Thou hast held fast my goings on to thy ways, My footsteps have not been shaken:
6 Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.
I, have called upon thee, for thou wilt answer me, O GOD, —Incline thine ear unto me, Hear thou my speech:
7 Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.
Let thy lovingkindness be distinguished, thou Saviour of such as seek refuge from them who lift themselves up against thy right hand.
8 Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,
Guard me, as the pupil of the eye, —Under the shadow of thy wings, wilt thou hide me:
9 Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,
From the face of lawless ones who have treated me with violence, the foes of my soul, who come round against me:
10 Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.
Their own fat [heart], have they shut up, —With their mouth, have they spoken proudly.
11 Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem.
As for our own goings, now, have they surrounded us, —Their eyes, they fix, bending to the earth:
12 Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši.
His likeness, is as a lion, that longeth to rend, and as a young lion, lurking in secret places.
13 Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,
Rise, Yahweh! Confront his face, Bring him down, Deliver my soul from the lawless one [who is] thy sword:
14 Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Èímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým.
From men [who are] thy hand, O Yahweh, From the men of this age, whose portion, is among the living, and, with thy treasure, thou fillest their bosom, —They must be satisfied with sons, And must leave their abundance to their children: —
15 Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.
I, in righteousness, shall behold thy face, Shall be satisfied when awakened by a vision of thee.
