Žalmy 17
1 Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.
Hear the right, O LORD, attend to my cry, give ear to my prayer, that goes not out of feigned lips.
2 Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.
Let my sentence come forth from your presence; let your eyes behold the things that are equal.
3 Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.
You have proved my heart; you have visited me in the night; you have tried me, and shall find nothing; I am purposed that my mouth shall not transgress.
4 Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.
Concerning the works of men, by the word of your lips I have kept me from the paths of the destroyer.
5 Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.
Hold up my goings in your paths, that my footsteps slip not.
6 Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.
I have called on you, for you will hear me, O God: incline your ear to me, and hear my speech.
7 Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.
Show your marvelous loving kindness, O you that save by your right hand them which put their trust in you from those that rise up against them.
8 Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,
Keep me as the apple of the eye, hide me under the shadow of your wings,
9 Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,
From the wicked that oppress me, from my deadly enemies, who compass me about.
10 Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.
They are enclosed in their own fat: with their mouth they speak proudly.
11 Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem.
They have now compassed us in our steps: they have set their eyes bowing down to the earth;
12 Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši.
Like as a lion that is greedy of his prey, and as it were a young lion lurking in secret places.
13 Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,
Arise, O LORD, disappoint him, cast him down: deliver my soul from the wicked, which is your sword:
14 Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Èímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým.
From men which are your hand, O LORD, from men of the world, which have their portion in this life, and whose belly you fill with your hid treasure: they are full of children, and leave the rest of their substance to their babes.
15 Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.
As for me, I will behold your face in righteousness: I shall be satisfied, when I awake, with your likeness.
