< Žalmy 17 >

1 Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.
A Prayer of David. Hear the right, O Jehovah, attend unto my cry; give ear unto my prayer, which is not out of feigned lips.
2 Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.
Let my judgment come forth from thy presence, let thine eyes regard equity.
3 Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.
Thou hast proved my heart, thou hast visited me by night; thou hast tried me, thou hast found nothing: my thought goeth not beyond my word.
4 Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.
Concerning the works of men, by the word of thy lips I have kept from the paths of the violent [man].
5 Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.
When thou holdest my goings in thy paths, my footsteps slip not.
6 Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.
I have called upon thee, for thou answerest me, O God. Incline thine ear unto me, hear my speech.
7 Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.
Shew wondrously thy loving-kindnesses, O thou that savest by thy right hand them that trust [in thee] from those that rise up [against them].
8 Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,
Keep me as the apple of the eye, hide me under the shadow of thy wings,
9 Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,
From the wicked that destroy me, my deadly enemies, who compass me about.
10 Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.
They are enclosed in their own fat; with their mouth they speak proudly.
11 Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem.
They have now encompassed us in our steps; their eyes have they set, bowing down to the earth.
12 Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši.
He is like a lion that is greedy of its prey, and as a young lion lurking in secret places.
13 Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,
Arise, Jehovah, anticipate him, cast him down: deliver my soul from the wicked, thy sword;
14 Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Èímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým.
From men [who are] thy hand, O Jehovah, from men of this age: their portion is in [this] life, and their belly thou fillest with thy hid [treasure]; they have their fill of sons, and leave the rest of their [substance] to their children.
15 Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.
As for me, I will behold thy face in righteousness; I shall be satisfied, when I awake, with thy likeness.

< Žalmy 17 >