< Žalmy 17 >

1 Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.
A Prayer of David. Hear the right, O Jehovah, attend unto my cry; Give ear unto my prayer, that goeth not out of feigned lips.
2 Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.
Let my sentence come forth from thy presence; Let thine eyes look upon equity.
3 Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.
Thou hast proved my heart; thou hast visited me in the night; Thou hast tried me, and findest nothing; I am purposed that my mouth shall not transgress.
4 Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.
As for the works of men, by the word of thy lips I have kept me from the ways of the violent.
5 Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.
My steps have held fast to thy paths, My feet have not slipped.
6 Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.
I have called upon thee, for thou wilt answer me, O God: Incline thine ear unto me, [and] hear my speech.
7 Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.
Show thy marvellous lovingkindness, O thou that savest by thy right hand them that take refuge [in thee] From those that rise up [against them].
8 Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,
Keep me as the apple of the eye; Hide me under the shadow of thy wings,
9 Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,
From the wicked that oppress me, My deadly enemies, that compass me about.
10 Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.
They are inclosed in their own fat: With their mouth they speak proudly.
11 Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem.
They have now compassed us in our steps; They set their eyes to cast [us] down to the earth.
12 Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši.
He is like a lion that is greedy of his prey, And as it were a young lion lurking in secret places.
13 Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,
Arise, O Jehovah, Confront him, cast him down: Deliver my soul from the wicked by thy sword;
14 Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Èímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým.
From men by thy hand, O Jehovah, From men of the world, whose portion is in [this] life, And whose belly thou fillest with thy treasure: They are satisfied with children, And leave the rest of their substance to their babes.
15 Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.
As for me, I shall behold thy face in righteousness; I shall be satisfied, when I awake, with [beholding] thy form.

< Žalmy 17 >