< Žalmy 16 >
1 Zlatý zpěv Davidův. Ostříhej mne, Bože silný, neboť v tebe doufám.
Odlična pesem Davidova. Reši me, Bog mogočni; ker k tebi pribegam:
2 Rciž, duše má, Hospodinu: Ty jsi Pán můj, dobrota má nic tobě neprospěje.
Gospodu govoriš: Gospod si moj, blaga mojega ne bodeš hranil pri sebi:
3 Ale svatým, kteříž jsou na zemi, a znamenitým, v nichž všecka líbost má.
Svetim, ki so v deželi in veličastnim ga podeliš; na katerih je vse razveseljevanje moje.
4 Rozmnožují bolesti své ti, kteříž k cizímu bohu chvátají; neokusím obětí jejich ze krve, aniž vezmu jména jejich ve rty své.
Njim množijo bolečine kateri drugemu delé; daroval ne bodem njih krvavih daritev, ne jemal njih imen na ustne svoje.
5 Hospodin jest částka dílu mého a kalicha mého; ty zdržuješ los můj.
Gospod je delež pristave moje in mojega ljudstva; ti vzdržuješ osodo mojo.
6 Provazcové padli mi na místech veselých, a dědictví rozkošné dostalo se mi.
Mérne vrvi so mi pale v preprijetnih krajih; tudi posestvo je sprelepo, katero me je doletelo.
7 Dobrořečiti budu Hospodinu, kterýž mi radí; nebo i v noci vyučují mne ledví má.
Blagoslavljal bodem Gospoda, kateri mi je dal sovèt; tudi ponoči me podučujejo obisti moje.
8 Představuji Hospodina před oblíčej svůj vždycky, a kdyžť jest mi po pravici, nikoli se nepohnu.
Predočujem si Gospoda neprestano; ker je na desnici moji, ne omahnem.
9 Z té příčiny rozveselilo se srdce mé, a zplésala sláva má, ano i tělo mé v bezpečnosti přebývati bude.
Zatorej se veseli srce moje in raduje se slava moja; tudi meso moje prebiva brez skrbi.
10 Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dopustíš svatému svému viděti porušení. (Sheol )
Ker duše moje ne bodeš pustil v grobu, ne pripustil ljubljencu svojemu, da vidi trohnobo. (Sheol )
11 Známou učiníš mi cestu života; sytost hojného veselí jest před oblíčejem tvým, a dokonalé utěšení po pravici tvé až na věky.
Naznanjaš mi življenja stezo; najslajših radosti obilost pred obličjem tvojim, na desnici tvoji vekomaj.