Žalmy 16
1 Zlatý zpěv Davidův. Ostříhej mne, Bože silný, neboť v tebe doufám.
Michtam of David. Preserve me, O God: for in thee do I put my trust.
2 Rciž, duše má, Hospodinu: Ty jsi Pán můj, dobrota má nic tobě neprospěje.
[O my soul], thou hast said to the LORD, Thou [art] my LORD: my goodness [extendeth] not to thee;
3 Ale svatým, kteříž jsou na zemi, a znamenitým, v nichž všecka líbost má.
[But] to the saints that [are] in the earth, and [to] the excellent, in whom [is] all my delight.
4 Rozmnožují bolesti své ti, kteříž k cizímu bohu chvátají; neokusím obětí jejich ze krve, aniž vezmu jména jejich ve rty své.
Their sorrows shall be multiplied [that] hasten [after] another [god]: their drink-offerings of blood will I not offer, nor take their names into my lips.
5 Hospodin jest částka dílu mého a kalicha mého; ty zdržuješ los můj.
The LORD [is] the portion of my inheritance and of my cup: thou maintainest my lot.
6 Provazcové padli mi na místech veselých, a dědictví rozkošné dostalo se mi.
The lines have fallen to me in pleasant [places]; yes, I have a goodly heritage.
7 Dobrořečiti budu Hospodinu, kterýž mi radí; nebo i v noci vyučují mne ledví má.
I will bless the LORD, who hath given me counsel: my reins also instruct me in the night season.
8 Představuji Hospodina před oblíčej svůj vždycky, a kdyžť jest mi po pravici, nikoli se nepohnu.
I have set the LORD always before me: because [he is] at my right hand, I shall not be moved.
9 Z té příčiny rozveselilo se srdce mé, a zplésala sláva má, ano i tělo mé v bezpečnosti přebývati bude.
Therefore my heart is glad, and my glory rejoiceth: my flesh also shall rest in hope.
For thou wilt not leave my soul in hell; neither wilt thou suffer thy Holy One to see corruption. (Sheol h7585)
11 Známou učiníš mi cestu života; sytost hojného veselí jest před oblíčejem tvým, a dokonalé utěšení po pravici tvé až na věky.
Thou wilt show me the path of life: in thy presence [is] fullness of joy; at thy right hand [are] pleasures for evermore.
