< Žalmy 147 >

1 Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.
Monkamfo Awurade. Eye sɛ wɔto ayeyi nnwom ma yɛn Nyankopɔn, ɛyɛ fɛ na ɛfata dodo sɛ wɔkamfo no!
2 Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,
Awurade kyekyere Yerusalem; Ɔboaboa Israel nnommum ano.
3 Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,
Ɔsa wɔn a wɔn koma abotow no yare, na ɔkyekyere wɔn akuru.
4 Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.
Ɔkyerɛ nsoromma dodow a ɛwɔ hɔ, na ɔde obiara din frɛ no.
5 Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.
Yɛn Awurade so, na ne tumi yɛ kɛse; yɛrente nʼase nwie.
6 Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.
Awurade wowaw ahobrɛasefo na ɔtotow amumɔyɛfo hwehwe fam.
7 Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,
Monto aseda nnwom mma Awurade. Momfa sanku nto dwom mma yɛn Nyankopɔn.
8 Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.
Ɔde omununkum kata ɔsoro ani; ɔma asase osu ma sare nyin wɔ nkoko so.
9 Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.
Ɔma anantwi aduan, na sɛ kwaakwaadabimma su a, ɔma wɔn aduan.
10 Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.
Ɛnyɛ ɔpɔnkɔ ahoɔden na nʼani sɔ na ɛnyɛ onipa ahoɔden nso.
11 Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.
Na mmom, Awurade ani sɔ nnipa a wosuro no, wɔn a wɔde wɔn ho to nʼadɔe a ɛnsa da no so no.
12 Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.
Momma Awurade so, Yerusalem; kamfo wo Nyankopɔn, Sion,
13 Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.
ɔma wʼapon akyi adaban yɛ den, na ohyira wo nkurɔfo a wɔte wo mu.
14 On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.
Ɔma wʼahye so dwo, na ɔde awi ankasa ma wo.
15 On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.
Ɔsoma nʼahyɛde kɔ asase so; nʼasɛm tu mmirika ntɛm so.
16 Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.
Ɔtrɛw sukyerɛmma mu sɛ oguan ho nwi, na ɔpete obosu sukyerɛmma sɛ nsõ.
17 Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?
Ɔtotow mparuwbo gu fam sɛ mmosea. Hena na obetumi agyina nʼawɔw dennen no ano?
18 Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.
Ɔsoma nʼasɛm no ma ɛnan no; ɔhwanyan ne mframa, na nsu sen.
19 Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.
Wada nʼasɛm adi akyerɛ Yakob, ne mmara ne ɔhyɛ nsɛm akyerɛ Israel.
20 Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.
Ɔnyɛɛ eyi maa ɔman foforo biara ɛ; wonnim ne mmara. Monkamfo Awurade!

< Žalmy 147 >