Žalmy 147
1 Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.
Alléluia.
2 Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,
Bâtissant Jérusalem, le Seigneur rassemblera les dispersions d’Israël.
3 Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,
C’est lui qui guérit ceux qui ont le cœur brisé, et qui bande leurs plaies.
4 Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.
Qui compte la multitude des étoiles, et à elles toutes donne des noms.
5 Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.
Grand est notre Dieu, et grande est sa force; et à sa sagesse il n’y a point de borne.
6 Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.
Le Seigneur prend sous sa protection les hommes doux; mais il humilie les pécheurs jusqu’à terre.
7 Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,
Entonnez au Seigneur une louange: chantez notre Dieu sur la harpe.
8 Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.
C’est lui qui couvre le ciel de nuages, et prépare à la terre de la pluie. Qui produit sur les montagnes du foin, et de l’herbe à l’usage des hommes.
9 Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.
Qui donne aux bêtes leur nourriture, et aux petits des corbeaux qui l’invoquent.
10 Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.
Ce n’est pas dans la force du cheval qu’il mettra son désir, ni dans les jambes de l’homme qu’il se complaira.
11 Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.
Le Seigneur a mis sa complaisance dans ceux qui le craignent, et dans ceux qui espèrent en sa miséricorde.
12 Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.
Jérusalem, loue le Seigneur: loue ton Dieu, ô Sion.
13 Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.
Parce qu’il a affermi les serrures de tes portes: il a béni tes fils au milieu de toi.
14 On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.
C’est lui qui a établi sur tes confins la paix, et qui te rassasie de moelle de froment.
15 On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.
C’est lui qui envoie sa parole à la terre: avec vitesse court sa parole.
16 Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.
C’est lui qui donne de la neige comme de la laine, répand le brouillard comme de la cendre.
17 Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?
Il envoie sa glace comme des petits morceaux de pain: à la face de son froid qui tiendra?
18 Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.
Il enverra sa parole, et il les fera fondre: son vent soufflera, et les eaux couleront.
19 Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.
C’est lui qui annonce sa parole à Jacob; ses justices et ses jugements à Israël.
20 Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.
Il n’a pas fait ainsi pour toute nation: et ses jugements, il ne les leur a pas manifestés. Alléluia.
