Žalmy 147
1 Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.
Louez l'Éternel! Car il est bon de psalmodier à notre Dieu, car il est doux, il est bienséant de le louer.
2 Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,
C'est l'Éternel qui bâtit Jérusalem, qui rassemble les dispersés d'Israël;
3 Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,
Qui guérit ceux qui ont le cœur brisé, et qui bande leurs plaies.
4 Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.
Il compte le nombre des étoiles; il les appelle toutes par leur nom.
5 Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.
Notre Seigneur est grand, et d'une grande puissance; son intelligence est infinie.
6 Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.
L'Éternel soutient les humbles, et il abaisse les méchants jusqu'à terre.
7 Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,
Chantez à l'Éternel avec des actions de grâces; psalmodiez sur la harpe à notre Dieu,
8 Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.
Qui couvre les cieux de nuées, qui prépare la pluie pour la terre; qui fait germer l'herbe sur les montagnes;
9 Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.
Qui donne au bétail sa nourriture, et aux petits du corbeau qui crient.
10 Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.
Il ne se complaît point en la force du cheval; il ne fait point cas des hommes légers à la course.
11 Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.
L'Éternel prend son plaisir en ceux qui le craignent, en ceux qui s'attendent à sa bonté.
12 Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.
Jérusalem, loue l'Éternel; Sion, célèbre ton Dieu!
13 Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.
Car il a renforcé les barres de tes portes; il a béni tes enfants au milieu de toi.
14 On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.
Il donne la paix à ton territoire, il te rassasie de la mœlle du froment.
15 On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.
Il envoie ses ordres sur la terre, et sa parole court avec vitesse;
16 Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.
Il fait tomber la neige comme de la laine, et répand le givre comme de la cendre;
17 Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?
Il jette sa glace comme par morceaux. Qui peut résister devant son froid?
18 Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.
Il envoie sa parole, et les fait fondre; il fait souffler son vent, et les eaux s'écoulent.
19 Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.
Il a révélé sa parole à Jacob, ses statuts et ses ordonnances à Israël.
20 Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.
Il n'a pas agi ainsi pour toutes les nations; et elles ne connaissent pas ses ordonnances. Louez l'Éternel!
