Žalmy 147
1 Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.
Louez Jah! car c’est une chose bonne. Chantez les louanges de notre Dieu! car c’est une chose agréable. La louange est bienséante.
2 Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,
L’Éternel bâtit Jérusalem; il rassemble les exilés d’Israël.
3 Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,
C’est lui qui guérit ceux qui ont le cœur brisé, et qui bande leurs plaies;
4 Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.
Qui compte le nombre des étoiles: à elles toutes il donne des noms.
5 Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.
Notre Seigneur est grand et d’une grande puissance; son intelligence est sans bornes.
6 Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.
L’Éternel affermit les débonnaires; il renverse les méchants jusqu’en terre.
7 Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,
Chantez à l’Éternel avec actions de grâces, psalmodiez sur la harpe à notre Dieu,
8 Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.
Qui couvre de nuages les cieux, qui prépare la pluie pour la terre, qui fait germer l’herbe sur les montagnes;
9 Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.
Qui donne la nourriture au bétail, [et] aux petits du corbeau qui crient.
10 Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.
Il ne trouve pas son plaisir en la force du cheval, il ne se complaît pas aux jambes de l’homme.
11 Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.
Le plaisir de l’Éternel est en ceux qui le craignent, en ceux qui s’attendent à sa bonté.
12 Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.
Jérusalem, célèbre l’Éternel! Sion, loue ton Dieu!
13 Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.
Car il rend fortes les barres de tes portes; il bénit tes fils au milieu de toi;
14 On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.
Il met la paix dans tes confins; il te rassasie de la moelle du froment;
15 On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.
Il envoie ses oracles sur la terre: sa parole court avec vitesse.
16 Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.
C’est lui qui donne la neige comme de la laine, qui répand la gelée blanche comme de la cendre;
17 Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?
Il jette sa glace comme par morceaux: qui peut subsister devant son froid?
18 Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.
Il envoie sa parole et les fait fondre; il fait souffler son vent: les eaux coulent.
19 Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.
Il annonce ses paroles à Jacob, ses statuts et ses ordonnances à Israël.
20 Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.
Il n’a fait ainsi à aucune nation; et ses ordonnances, elles ne les ont pas connues. Louez Jah!
