Žalmy 147
1 Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.
Alleluia — Louez Yahweh, car il est bon de célébrer notre Dieu, car il est doux, il est bienséant de le louer.
2 Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,
Yahweh rebâtit Jérusalem, il rassemble les dispersés d’Israël.
3 Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,
Il guérit ceux qui ont le cœur brisé, et il panse leurs blessures.
4 Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.
Il compte le nombre des étoiles, il les appelle toutes par leur nom.
5 Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.
Notre Seigneur est grand, et sa force est infinie, et son intelligence n’a pas de limites.
6 Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.
Yahweh vient en aide aux humbles, il abaisse les méchants jusqu’à terre.
7 Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,
Chantez à Yahweh un cantique d’actions de grâces; célébrez notre Dieu sur la harpe!
8 Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.
Il couvre les cieux de nuages, et prépare la pluie pour la terre; il fait croître l’herbe sur les montagnes.
9 Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.
Il donne la nourriture au bétail, aux petits du corbeau qui crient vers lui.
10 Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.
Ce n’est pas dans la vigueur du cheval qu’il se complaît, ni dans les jambes de l’homme qu’il met son plaisir;
11 Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.
Yahweh met son plaisir en ceux qui le craignent, en ceux qui espèrent en sa bonté.
12 Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.
Jérusalem, célèbre Yahweh; Sion, loue ton Dieu.
13 Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.
Car il affermit les verrous de tes portes, il bénit tes fils au milieu de toi;
14 On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.
il assure la paix à tes frontières, il te rassasie de la fleur du froment.
15 On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.
Il envoie ses ordres à la terre; sa parole court avec vitesse.
16 Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.
Il fait tomber la neige comme de la laine, il répand le givre comme de la cendre.
17 Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?
Il jette ses glaçons par morceaux: qui peut tenir devant ses frimas?
18 Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.
Il envoie sa parole, et il les fond; il fait souffler son vent, et les eaux coulent.
19 Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.
C’est lui qui a révélé sa parole à Jacob, ses lois et ses ordonnances à Israël.
20 Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.
Il n’a pas fait de même pour toutes les autres nations; elles ne connaissent pas ses ordonnances. Alleluia!
