< Žalmy 147 >

1 Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.
Mikafu Yehowa. Aleke mehenyoe be woadzi kafukafuha na míaƒe Mawu la o! Aleke wòhevivina, eye wòdze be woakafui!
2 Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,
Yehowa gbugbɔ tso Yerusalem du la, eye wòkplɔ Israel ƒe aboyomewo gbɔe.
3 Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,
Eda gbe le ame siwo ƒe dzi gbã la ŋu, eye wòbla woƒe abiwo na wo.
4 Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.
Eyae ɖo xexlẽme na ɣletiviwo, eye wòyɔa ɖe sia ɖe ƒe ŋkɔ.
5 Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.
Gãe nye míaƒe Aƒetɔ la, eye eƒe ŋusẽ tri akɔ ŋutɔ, seɖoƒe meli na eƒe gɔmesese o.
6 Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.
Yehowa kpɔa ame siwo bɔbɔa wo ɖokui la dzi, ke etsɔ ame vɔ̃ɖi ya xlã ɖe anyigba.
7 Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,
Midzi ha na Yehowa kple akpedada, eye miƒo ha na míaƒe Mawu la kple kasaŋku.
8 Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.
Etsɔa lilikpo xea yamee, eye wònana tsi dzana ɖe anyigba la dzi hewɔnɛ be gbe miena ɖe togbɛwo dzi.
9 Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.
Enaa nuɖuɖu nyiwo kple akpaviã siwo le xɔxlɔ̃m nɛ.
10 Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.
Eƒe dzidzɔ mele sɔ ƒe ŋusẽ me loo, alo amegbetɔ ƒe afɔ me o;
11 Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.
ke boŋ Yehowa ƒe dzidzɔkpɔkpɔ le ame siwo vɔ̃nɛ la me, ame siwo tsɔa woƒe mɔkpɔkpɔ dana ɖe eƒe lɔlɔ̃ si meʋãna o la dzi.
12 Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.
O! Yerusalem, do Yehowa ɖe dzi, O! Zion, kafu wò Mawu la,
13 Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.
elabena eyae glã wò agbowo ƒe gametiwo, eye wòyra ame siwo le mewò.
14 On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.
Ena ŋutifafa le wò liƒowo dzi, eye wòtsɔ mɔlu nyuitɔ ɖi ƒo na wòe.
15 On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.
Eɖo eƒe sedede ɖe anyigba la dzi, eye eƒe nya kaka kple du ɖo teƒewo.
16 Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.
Ekaka tsikpe abe ɖetifu ene, eye wòkaka afu abe dzofi ene.
17 Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?
Eɖo kpetsi ɖe anyigba abe kpekui ene. Ame ka ate ŋu anɔ te ɖe wò ya fafɛ la nu?
18 Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.
Edɔ eƒe nya ɖa, eye wòlolo wo. Ede ŋusẽ eƒe yawo me, eye tsiwo de asi sisi me.
19 Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.
Eɖe eƒe nya fia Yakob eye wòɖe eƒe sewo kple sededewo fia Israel.
20 Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.
Mewɔ esia na dukɔ bubu aɖeke o, eye womenya eƒe sewo o. Mikafu Yehowa.

< Žalmy 147 >