< Žalmy 147 >

1 Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.
Angraeng to saphaw oh; aicae Sithaw khaeah saphawhaih laasak hae hoih; anih saphawhaih loe hoih, anghoe han oh.
2 Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,
Angraeng mah Jerusalem to sak moe, anghmaa Israel caanawk to tacuu let.
3 Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,
Poek amro kaminawk to ngantuisak moe, nihcae ih ahmaa to a zaeng pae.
4 Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.
Cakaehnawk to a kroek moe, ahmin hoiah kawk boih.
5 Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.
Angraeng loe lensawk, thacak parai; anih ih panoekhaih loe boeng thai ai.
6 Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.
Kami tlim ah khosah kaminawk loe Angraeng mah tapom tahang; kasae kaminawk loe long ah a vah.
7 Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,
Kawnhaih lok thuihaih hoiah Angraeng khaeah laa to sah oh; katoeng kruekhaih hoiah aicae ih Sithaw khaeah saphawhaih laa to sah oh,
8 Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.
Anih mah ni van to tamai hoiah khuk; long ah kho angzosak moe, maenawk nuiah phroh to amprawksak.
9 Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.
Taw ih moinawk hoi kahang thaih pangaah caanawk to buh a paek.
10 Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.
Anih loe hrang thacakhaih to oep ai moe, kami ih khoknawk nuiah doeh anghoehaih tawn ni.
11 Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.
Angraeng loe anih zithaih tawn kami hoi a palungnathaih oep kaminawk nuiah ni anghoe.
12 Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.
Aw Jerusalem, Angraeng to pakoeh ah; Aw Zion, na Sithaw to pakoeh ah.
13 Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.
Anih mah na khongkha takraenghaih thing to thacaksak moe, nangmah thungah na caanawk tahamhoihaih to ang paek.
14 On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.
Na prae angzithaih ramri ah angdaehhaih to a sak moe, nang to caak kahoih koek buh hoiah zok amhahsak.
15 On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.
A lokpaekhaih to long nuiah patoeh naah, a lok loe karangah cawnh.
16 Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.
Anih mah long ah dantui to tuumui baktiah kraksak moe, dantui kamkhawk doeh maiphu baktiah a haeh.
17 Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?
Qaetui to thlung caret baktiah a haeh; a haeh ih kamding qaetui thungah mi maw angdoe thai tih?
18 Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.
A lok to patoeh moe, tui amkawsak; takhi a songsak pongah, tui to longh.
19 Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.
A lok to Jakob khaeah patoeh moe, anih mah patuk ih loknawk hoi anih ih lokcaekhaihnawk to Israel khaeah amtuengsak.
20 Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.
Prae kalah kaminawk hanah loe to tiah sah pae ai; toe a lokcaekhaihnawk to nihcae mah panoek o ai. Angraeng to saphaw oh.

< Žalmy 147 >