< Žalmy 147 >

1 Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.
Hina Godema nodoma! Ninia Godema nodone gesami hea: mu da defea! Ema nodomu da noga: idafa amola moloidafa.
2 Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,
Hina Gode da Yelusaleme ea hou bu hahamonana. E da mugululi asi dunu bu lale sala.
3 Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,
E da baligili da: i dioi dunu amo ilia dogo denesisa. E da ilia fofa: gi lala: gisa.
4 Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.
E da gasumuni ilia idi ilegei dagoi. Amola gasumuni afae afae ilia dio adosa.
5 Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.
Ninia Hina Gode da bagadedafa amola gasa bagadedafa. Ea asigi dawa: su amo afaega defemu da hamedei.
6 Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.
E da fonoboi dunu wa: lesisa. Be wadela: i hamosu dunu, osoba banenesisa.
7 Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,
Hina Godema nodone gesami hea: ma! Ninia Godema nodone sani baidama duma!
8 Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.
E da mu dedeboma: ne, mu mobi baila: lesisa. E da osobo bagadema gibu iaha. E da agologa, gisi heda: ma: ne hahamosa.
9 Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.
E da ohe fi ilima ha: i manu iaha. Guimi mano da ga: sea, E da ilima ha: i manu iaha.
10 Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.
E da gasa bagade hosi amola nimi bagade dadi gagui dunu amo hahawane hame ba: sa.
11 Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.
Be E da fonoboi dunu amo da Ema nodobe amola Ea mae fisili asigidafa hou dafawaneyale dawa: be, amo dunu E da hahawane ba: sa.
12 Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.
Yelusaleme fi! Hina Godema nodoma! Saione fi! Dilia Godema nodoma!
13 Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.
E da dilia logo ga: su gasa bagadewane dialoma: ne hamosa. E da dilia fi dunuma hahawane hamosa.
14 On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.
E da dilia soge alaloa gaga: sa. E da dili sadima: ne, widi ha: i manu noga: idafa dilima iaha.
15 On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.
E da osobo bagadema hamoma: ne sia: sea, Ea sia: be liligi da hedolowane hamoi dagoi ba: sa.
16 Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.
E da mugene su, abula agoai baila: lesisa. Amola anegagi ofo gulu agoane dudulisisa.
17 Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?
E da mugene amo igi fofonobo agoane iasisa. E da anegagidafa eso iasisia, dunu afae da amo ganodini esalumu hamedei ba: sa.
18 Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.
Amasea, E da amo hamoma: ne sia: sea, mugene ganumu da daeasa. E da fo iasisia, hano da ahoana.
19 Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.
E da sia: ne iasu amo Ea fi dunuma iaha. E da Ea sema amola hamoma: ne sia: i amo Isala: ili fi ilima iaha.
20 Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.
E da eno fifi asi gala ilima agoane hame hamosu. Eno fifi asi gala, ilia da Ea sema hame dawa: Hina Godema nodoma!

< Žalmy 147 >