< Žalmy 147 >

1 Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.
Rəbbə həmd edin! Allahımızı tərənnüm etmək nə qədər yaxşıdır! O buna layiqdir, Ona həmdlər söyləmək xoşdur!
2 Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,
Rəbb Yerusəlimi bərpa edər, İsrailin əsarətdə olanlarını yığıb-gətirər.
3 Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,
O, sınıq qəlblərə şəfa verər, Yaralarını sarıyar.
4 Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.
Ulduzların sayını hesablar, Hər birini öz adı ilə çağırar.
5 Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.
Xudavəndimiz əzəmətlidir, Qüvvəti çoxdur, dərrakəsi hədsizdir!
6 Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.
Rəbb məzlumları ayağa qaldırar, Pisləri isə toz-torpaq içinə atar.
7 Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,
Rəbbə şükür nəğməsi söyləyin, Allahımızı lira ilə tərənnüm edin!
8 Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.
O, göyləri buludlarla bürüyər, Yer üzünü yağışla təmin edər, Dağlarda ot bitirər.
9 Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.
O, heyvanlara yem verər, Çığırışan quzğun balalarını yemlər.
10 Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.
O, güclü atlardan zövq almaz, Qüvvətli addımlardan razı qalmaz.
11 Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.
Amma Rəbb Ondan qorxanlardan, Onun məhəbbətinə ümid bağlayanlardan razı qalar.
12 Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.
Ey Yerusəlim, Rəbbi mədh et! Ey Sion, Allahına həmd et!
13 Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.
Çünki darvazalarının cəftələrini bərkidər, Sənin əhalinə bərəkət verər.
14 On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.
Sərhədinə əmin-amanlıq, Sənə doyunca əla taxıl yetirər.
15 On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.
Kəlamını yer üzünə yollar, Onun sözü tez yayılar.
16 Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.
Ağ yun kimi qar yağdırar, Kül kimi qırov salar.
17 Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?
Parça-parça dolu tökər. Onun soyuğuna kim dözə bilər?
18 Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.
Buyruq verəndə buz əriyər, Külək əsdirəndə sular sel tək axar.
19 Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.
O, Yaqub nəslinə sözlərini, İsraillilərə qanun və hökmlərini bildirir.
20 Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.
Başqa millətlər üçün belə etməyib, Heç birinə hökmlərini bildirməyib. Rəbbə həmd edin!

< Žalmy 147 >