< Žalmy 146 >
1 Halelujah. Chval, duše má, Hospodina.
Алілуя!
2 Chváliti budu Hospodina, dokud jsem živ, žalmy zpívati Bohu svému, dokud mne stává.
хвалитиму Господа, поки живу́, співатиму Богу моє́му, аж поки існую!
3 Nedoufejtež v knížatech, v synech lidských, v nichž není vysvobození.
Не наді́йтесь на князів, на лю́дського сина, бо в ньому спасі́ння нема:
4 Vychází duch jejich, navracují se do země své, v tentýž den mizejí myšlení jejich.
вийде дух його — і він до своєї землі поверта́ється, — того дня його за́думи гинуть!
5 Blahoslavený ten, jehož spomocník jest Bůh silný Jákobův, jehož naděje jest v Hospodinu Bohu jeho,
Блаженний, кому́ його поміч — Бог Яковів, що надія його — на Господа, Бога його́,
6 Kterýž učinil nebe, zemi, moře, i vše, což v nich jest, kterýž ostříhá pravdy až na věky,
що небо та землю вчинив, море й усе, що є в них, що правди пильнує навіки,
7 Kterýž činí soud utištěným, dává chléb lačným. Hospodin vysvobozuje vězně.
правосу́ддя вчиняє покри́вдженим, що хліба голодним дає! Госпо́дь в'язнів розв'язує,
8 Hospodin otvírá oči slepých, Hospodin pozdvihuje snížených, Hospodin miluje spravedlivé.
Господь очі сліпим відкриває, Господь випросто́вує зі́гнутих, Господь милує праведних!
9 Hospodin ostříhá příchozích, sirotku a vdově pomáhá, ale cestu bezbožných podvrací.
Господь обороняє прихо́дьків, сироту́ та вдови́цю підтримує, а дорогу безбожних викри́влює!
10 Kralovati bude Hospodin na věky, Bůh tvůj, ó Sione, od národu až do pronárodu. Halelujah.
Хай царю́є навіки Господь, Бог твій, Сіоне, із роду у рід! Алілу́я!