< Žalmy 146 >
1 Halelujah. Chval, duše má, Hospodina.
Alleluja! Lobpreis den Herrn, du meine Seele!
2 Chváliti budu Hospodina, dokud jsem živ, žalmy zpívati Bohu svému, dokud mne stává.
Solang ich lebe, preise ich den Herrn und singe meinem Gott, solang ich bin.
3 Nedoufejtež v knížatech, v synech lidských, v nichž není vysvobození.
Verlaßt euch nicht auf einen Fürsten, auf einen Menschen, der sich nimmer helfen kann!
4 Vychází duch jejich, navracují se do země své, v tentýž den mizejí myšlení jejich.
Wenn ihm der Odem ausgeht, kehrt er wiederum zur Erde. Aus ist's an jenem Tag mit seinen Plänen. -
5 Blahoslavený ten, jehož spomocník jest Bůh silný Jákobův, jehož naděje jest v Hospodinu Bohu jeho,
Wohl dem, des Helfer Jakobs Gott, und dessen Hoffnung ruht auf seinem Herrn und Gott,
6 Kterýž učinil nebe, zemi, moře, i vše, což v nich jest, kterýž ostříhá pravdy až na věky,
der Himmel, Erde, Meer und alles, was darin, erschaffen! Er, der zu aller Zeit Gerechte,
7 Kterýž činí soud utištěným, dává chléb lačným. Hospodin vysvobozuje vězně.
verschafft den Unterdrückten Recht, gibt Brot den Hungernden. - Der Herr löst der Gefang'nen Not.
8 Hospodin otvírá oči slepých, Hospodin pozdvihuje snížených, Hospodin miluje spravedlivé.
Der Herr gibt Blinden Licht; der Herr hebt die Gebeugten auf; die Frommen liebt der Herr.
9 Hospodin ostříhá příchozích, sirotku a vdově pomáhá, ale cestu bezbožných podvrací.
Der Herr beschützt die Fremdlinge, erhält die Waisen und die Witwen; die Frevler aber läßt er irregehen.
10 Kralovati bude Hospodin na věky, Bůh tvůj, ó Sione, od národu až do pronárodu. Halelujah.
Der Herr wird ewig König sein, dein Gott durch alle Zeiten, Sion. Alleluja!