< Žalmy 146 >
1 Halelujah. Chval, duše má, Hospodina.
Louez Jah. Mon âme, loue l’Éternel!
2 Chváliti budu Hospodina, dokud jsem živ, žalmy zpívati Bohu svému, dokud mne stává.
Je louerai l’Éternel durant ma vie; je chanterai des cantiques à mon Dieu tant que j’existerai.
3 Nedoufejtež v knížatech, v synech lidských, v nichž není vysvobození.
Ne vous confiez pas dans les principaux, dans un fils d’homme, en qui il n’y a pas de salut.
4 Vychází duch jejich, navracují se do země své, v tentýž den mizejí myšlení jejich.
Son esprit sort, l’homme retourne dans le sol d’où il est tiré; en ce même jour ses desseins périssent.
5 Blahoslavený ten, jehož spomocník jest Bůh silný Jákobův, jehož naděje jest v Hospodinu Bohu jeho,
Bienheureux celui qui a le Dieu de Jacob pour son secours, qui s’attend à l’Éternel, son Dieu,
6 Kterýž učinil nebe, zemi, moře, i vše, což v nich jest, kterýž ostříhá pravdy až na věky,
Qui a fait les cieux et la terre, la mer, et tout ce qui s’y trouve; qui garde la vérité à toujours;
7 Kterýž činí soud utištěným, dává chléb lačným. Hospodin vysvobozuje vězně.
Qui exécute le jugement en faveur des opprimés; qui donne du pain à ceux qui ont faim! L’Éternel met en liberté les prisonniers.
8 Hospodin otvírá oči slepých, Hospodin pozdvihuje snížených, Hospodin miluje spravedlivé.
L’Éternel ouvre les yeux des aveugles; l’Éternel relève ceux qui sont courbés; l’Éternel aime les justes;
9 Hospodin ostříhá příchozích, sirotku a vdově pomáhá, ale cestu bezbožných podvrací.
L’Éternel garde les étrangers; il affermit l’orphelin et la veuve, et confond la voie des méchants.
10 Kralovati bude Hospodin na věky, Bůh tvůj, ó Sione, od národu až do pronárodu. Halelujah.
L’Éternel régnera à toujours, – ton Dieu, ô Sion! de génération en génération. Louez Jah!