< Žalmy 145 >
1 Chvalitebná píseň Davidova. Vyvyšovati tě budu, Bože můj králi, a dobrořečiti jménu tvému na věky věků.
Ein Loblied Davids. / Ah, dich will ich rühmen, mein Gott, du König, / Und deinen Namen preisen immer und ewig.
2 Na každý den dobrořečiti budu tobě, a chváliti jméno tvé na věky věků.
Beharrlich will ich dich preisen / Und deinen Namen loben immer und ewig.
3 Hospodin veliký jest, a vší chvály hodný, a velikost jeho nemůž vystižena býti.
Groß ist Jahwe und sehr preiswürdig, / Seine Größe ist unergründlich.
4 Rodina rodině vychvalovati bude skutky tvé, a předivnou moc tvou zvěstovati.
Das eine Geschlecht rühmt deine Werke dem andern, / Man macht deine großen Taten kund.
5 O slávě a kráse velebnosti tvé, i o věcech tvých předivných mluviti budu.
Hoheitsvoll ist deine herrliche Pracht, / Deine Wunder will ich besingen.
6 A moc přehrozných skutků tvých rozhlašovati budou; i já důstojnost tvou budu vypravovati.
Wie soll man reden von deinem gewaltig erhabnen Tun! / Von deiner Größe will ich erzählen.
7 Pamět mnohé dobroty tvé hlásati budou, a o spravedlnosti tvé zpívati, řkouce:
So soll man auch deiner Güte gedenken / Und ob deiner Gerechtigkeit jauchzen.
8 Milostivý a lítostivý jest Hospodin, dlouhoshovívající a velikého milosrdenství.
Gnädig ist Jahwe und barmherzig, / Langmütig und sehr gütig.
9 Dobrotivý Hospodin všechněm, a slitování jeho nade všecky skutky jeho.
Tiefhuldreich erweist sich Jahwe allen / Und erbarmt sich all seiner Werke.
10 Oslavujtež tebe, Hospodine, všickni skutkové tvoji, a svatí tvoji tobě dobrořečte.
Jauchzen sollen dir, Jahwe, all deine Werke, / Deine Frommen sollen dich preisen.
11 Slávu království tvého ať vypravují, a o síle tvé mluví,
Kundmachen sollen sie deines Königtums Herrlichkeit / Und reden von deiner Macht.
12 Aby v známost uvedli synům lidským moci jeho, a slávu i ozdobu království jeho.
Loben sollen sie seine großen Taten vor den Menschenkindern / Und seines Königtums rühmliche Pracht.
13 Království tvé jest království všech věků, a panování tvé nad jedním každým pokolením.
Mit ewiger Dauer besteht dein Königreich, / Deine Herrschaft währet für und für.
14 Zdržujeť Hospodin všecky padající, a pozdvihuje všechněch sklíčených.
Stützt nicht Jahwe alle, die fallen, / Hilft er nicht allen Gebeugten auf?
15 Oči všechněch v tebe doufají, a ty dáváš jim pokrm jejich v čas příhodný.
Aller Augen schaun empor zu dir: / Du gibst ihnen Nahrung zur rechten Zeit.
16 Otvíráš ruku svou, a nasycuješ každý živočich podlé dobře líbezné vůle své.
Freundlich öffnest du deine Hand / Und sättigst alles Lebendge mit dem, was ihm gefällt.
17 Spravedlivý jest Hospodin ve všech cestách svých, a milosrdný ve všech skutcích svých.
Zeigt sich nicht Jahwe gerecht in seinem Walten / Und gütig in all seinem Tun?
18 Blízký jest Hospodin všechněm, kteříž ho vzývají, všechněm, kteříž ho vzývají v pravdě.
Kommt Jahwe nicht nahe allen, die ihn anrufen, / Allen, die ihn anrufen in Treue?
19 Vůli těch, kteříž se ho bojí, činí, a křik jejich slyší, a spomáhá jim.
Recht erfüllen wird er, was seine Frommen begehren; / Er hört ihr Schrein und wird ihnen helfen.
20 Ostříhá Hospodin všech, kdož jej milují, ale všecky bezbožné zatratí.
Schützt Jahwe doch alle, die ihn lieben; / Alle Frevler aber wird er vertilgen.
21 Chválu Hospodinovu vypravovati budou ústa má, a dobrořečiti bude všeliké tělo jménu svatému jeho od věků až na věky.
Tönen soll mein Mund von Jahwes Lob, / Und alles Fleisch preise seinen heiligen Namen immer und ewig!