< Žalmy 144 >
1 Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.
KAPING ong Ieowa ai paip, me kin padaki ong pa i kat pei, o sondin pa i kat mauin.
2 Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.
Komui ai mak, o ai kel, o ai imateng ileile, o ai saundor, o pere pa i, i me i kin liki, me kin kaloedi ong ia ngai aramas akan.
3 Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?
Dakot aramas o, pwe komui kin kotin kupukupura i, de nain aramas, pwe komui kin kotin apapwali i?
4 Èlověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.
Aramas amen dueta sota meakot, a ansau kin tangwei dueta mota.
5 Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.
Maing Ieowa, kotikidi sapwilim ar lang akan o kotidi dong kit, kotin sair nana kan, pwe adiniai en kusuda.
6 Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.
O kotin kadarado liol, pwen kamueit ir pasang, kasiki wei sapwilim ar kanangan kasik kan, pwen kamasak ir wei.
7 Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.
Kapawei lim ar akan sang ni mol omui wasa ileile o dore ia la, o kotin kamaur ia da sang nan pil kalaimun o sang nan pa en nain men wai,
8 Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.
Me au arail kin lokaia likam o ar wiawia kan me sapung.
9 Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,
Maing Kot, i pan kaule kin komui kaul kap pot, i pan kasangki ong komui arp, psalter me sal eisok.
10 Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.
Komui me kotiki ong nanmarki kan, ren poedi, o dorela sapwilim omui ladu Dawid sang ni kodlas en me sued.
11 Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.
Re pil kotin dore ia la sang nan pa en nain men wai, me au arail kin lokaia likam o ar wiawia kan me sapung.
12 Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.
Pwe nait putak kan en kakairida dueta tuka mau kan, o nait seripein dueta mas en did en nan kaim en im lingan eu.
13 Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.
Pwe at pera en nak en dir en kisin manga, en itar ong kikiwei song karos, o at sip akan en kaparapar mau, wiala kid o nen pon at mos o;
14 Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.
O at kau ol en kak ong dodok toto, pwe sota me sued kot de men kuli, de sangesang en wiaui nan al at akan.
15 Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.
Meid pai wei eu, me kin due met! Meid pai wei eu, me Ieowa arail Kot!