< Žalmy 144 >
1 Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.
Ra Anumzamo'a nagri hankave have mani'negu hu'na Agri agi'a husga huntegahue. Agrake'za nazane nazankonena eri hankavenetino, ha'ma hu'zana rempi hunenamie.
2 Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.
Agra vagaore avesizama'areti avesinenantea Anumza mani'neankino, hankave vihuni'a mani'ne. Agrake'za fraki kumani'a mani'neno, nagura'vazino ete nenavre. Agra hankoni'a mani'negena, agripinka fraki'na nemanugeno, ru moparega vahetamina zamazeri nagafi atrege'na kegava hunezamantoe.
3 Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?
Vahera tagra nankna zaga mani'nonkenka, Ra Anumzamoka kegava hunerantenka, vahetfankura antahintahi hakarea nehane?
4 Èlověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.
Na'ankure vahe'ma mani'nonana, vahe'mo agonafinti magoke zupa asimu antegeno viankna nehuta, zage rentegeno vahe amema'amo efore huteno ame huno fanane hiaza huno vahe'mota nemanuna knatimo'a ame' huno nevie.
5 Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.
Ra Anumzamoka anami mona eri ankro hunka eramio. Ana nehunka agonaramintera kazana eme avako hugeno tevegumo'a vemagu vemagu huno marerino.
6 Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.
Kopasi'na atregeno ruganani huno vuno eno nehuno, Kagri'ma ha'ma renegantaza vahera zamahe panani hino. Kagra keveraminka'a ahetrenka zamazeri koro huge'za freho.
7 Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.
Anagamu monafinkati kazana antefenka atrenka, tima hageno eme nazeri nenakrifintira naza hunka nagura nevazinka, ru vahe'mokizmi hankavefintira nagu'vazio.
8 Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.
Ana vahe'mo'za havi nanekege nehu'za, ana hugahune hu'za huvempa nehazanagi, ana zana osugahaze.
9 Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,
Anumzamoka kasefa zagame hu'na kagika'a erisga hugahue. Nagra 10ni'a nofi'ma me'nea hapu zavena nehe'na, zagamera hu'na kagika'a ahentesga hugahue.
10 Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.
Kagrake'za kini vahera hankavea zaminke'za, ha' vahe'zamia hara huzamagate nerazagenka, eri'za vaheka'amo'na Deviti'na nagu'vazinke'za ha' vahe'nimo'za bainati kazinura nahe ofri'naze.
11 Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.
Ha' vahenimokizmi hankavefintira nagu'vazinka ete navro. Ana vahe'mo'za havi nanekege nehu'za, ana hugahune hu'za huvempa nehazanagi, havige nehaze.
12 Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.
Tagri ne' mofavre naga'mo'za zafamo ame huno hageno mareneriaza hu'za, ame hu'za ra ome hanaze. Mofa'ne nagatimo'za kini vahe'mofo noma vazisgama nehia zafaraminte'ma avasasema hunentaza kna hanaze.
13 Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.
Ruzahu ruzahu ne'zamo, ne'zama nentona nompina avitesie. Sipisipi afu kevutimo'za rama'a tauseni'a kasenente'za, rama'a 10 tauseni'a kasentesageno sipisipi afu'ma nentona keginamo'a avitesiegu nave'nesie.
14 Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.
Hagi bulimakao afutimo'za rama'a zantmi eri'za esaze. Tagri kumamofo have keginafintira ha' vahe'mo'za kama hage'za mareriza vahera zamavare'za kina ome huozmantesaze. Ana hanigeno ran kumatimofo kuma amunompima, knazama fore hige'za zavi krafama nehaza zana omanesie.
15 Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.
Iza'o e'inahu asomu'ma erisania vahe'mo'a muse hugahie. Ana nehanigeno Ra Anumzamo'ma zamagri Anumzama manisia vahe'mo'za muse hugahaze.