Žalmy 144
1 Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.
E HOOMAIKAIIA o Iehova, ko'u pohaku, Ka mea i ao mai i ko'u mau lima e hoouka, A me ko'u mau manamana lima e kana.
2 Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.
O ko'u mea aloha, a me ko'u puukaua; O ko'u puuhonua, a me ko'u mea e pakele ai; O ko'u palekaua, ka mea a'u e hiliuai ai; Ka mea i hoopio mai i ko'u poe kanaka malalo iho o'u.
3 Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?
E Iehova, heaha ke kanaka, i ike mai ai oe ia ia? A me ke keiki a ke kanaka i manao ai oe la ia?
4 Èlověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.
Ua like ke kanaka me ka mahu; A o kona mau la hoi me he aka la i hele aku.
5 Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.
E Iehova, e hookulou mai oe i na lani a iho mai ilalo; E hoopa i na kuahiwi, a e pii aku ka uwahi.
6 Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.
E hooanapu mai i ka uwila, a e hoopuehu ia lakou: E pana aku i kou mau pua, a e luku ia lakou.
7 Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.
E kikoo mai oe i kou lima mai luna mai; A e unuhi mai ia'u a e hoopakele hoi ia'u maloko aku o na wai nui, Mai ka lima aku hoi o na keiki malihini;
8 Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.
Ka poe olelo wahahee ma ka lakou waha, A o ko lakou lima akau, he lima akau hoopunipuni.
9 Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,
E ke Akua, e oli aku au i ke oli hou ia oe, Ma ka violaumi he umi na kaula, e hoolea aku ai au ia oe.
10 Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.
Nana no e haawi mai i ke ola no na'lii; Nana no i hoopakele ia Davida i kana kauwa, I ka pahi kaua o ka hewa.
11 Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.
E unuhi mai oe ia'u, a e hoopakele mai hoi ia'u, I ka lima o na keiki malihini, Ka poe mea waha olelo wahahee, A o ko lakou lima akau, he lima akau hoopunipuni;
12 Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.
I like ka kakou poe keikikane me na mea kanu, I ulu a nui i ko lakou manawa opiopio: I like hoi ka kakou poe kaikamahine me na pohaku kihi, I anaiia ma ke ano o ka luakini;
13 Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.
I piha hoi ko lakou halepapaa, E haawi mai ana i mea o kela ano, keia ano; I hanau mai ai ka kakou poe hipa ma na tausani, Ma ka umi tausani hoi ma na alanui.
14 Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.
I hapai hoi ka kakou poe bipi; I komo ole kekahi iloko, aole hoi e puka iwaho, A i ole hoi he mea ohumu, ma ko lakou mau alanui,
15 Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.
Pomaikai ka lahuikanaka i noho pela; Pomaikai no ka lahuikanaka mamuli o Iehova, ko kakou Akua.
