Žalmy 144
1 Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.
[A Psalm] of David concerning Goliad. Blessed [be] the Lord my God, who instructs my hands for battle, [and] my fingers for war.
2 Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.
My mercy, and my refuge; my helper, and my deliverer; my protector, in whom I have trusted; who subdues my people under me.
3 Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?
Lord, what is man, that you are made known to him? or the son of man, that you take account of him?
4 Èlověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.
Man is like to vanity: his days pass as a shadow.
5 Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.
O Lord, bow your heavens, and come down: touch the mountains, and they shall smoke.
6 Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.
Send lightning, and you shall scatter them: send forth your arrows, and you shall discomfit them.
7 Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.
Send forth your hand from on high; rescue me, and deliver me out of great waters, out of the hand of strange children;
8 Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.
whose mouth has spoken vanity, and their right hand is a right hand of iniquity.
9 Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,
O God, I will sing a new song to you: I will play to you on a lute of ten strings.
10 Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.
[Even] to him who gives salvation to kings: who redeems his servant David from the hurtful sword.
11 Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.
Deliver me, and rescue me from the hand of strange children, whose mouth has spoken vanity, and their right hand is a right hand of iniquity;
12 Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.
whose children are as plants, strengthened in their youth: their daughters are beautiful, sumptuously adorned after the similitude of a temple.
13 Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.
Their garners are full, and bursting with one kind of store after another; their sheep are prolific, multiplying in their streets.
14 Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.
Their oxen are fat: there is no falling down of a hedge, nor going out, nor cry in their folds.
15 Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.
Men bless the people to whom this lot belongs, [but] blessed is the people whose God is the Lord.
