Žalmy 144
1 Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.
Blessed be the Lord my God, who teacheth my hands to fight, and my fingers to war.
2 Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.
My mercy, and my refuge: my support, and my deliverer: My protector, and I have hoped in him: who subdueth my people under me.
3 Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?
Lord, what is man, that thou art made known to him? or the son of man, that thou makest account of him?
4 Èlověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.
Man is like to vanity: his days pass away like a shadow.
5 Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.
Lord, bow down thy heavens and descend: touch the mountains and they shall smoke.
6 Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.
Send forth lightning, and thou shalt scatter them: shoot out thy arrows, and thou shalt trouble them.
7 Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.
Put forth thy hand from on high, take me out, and deliver me from many waters: from the hand of strange children:
8 Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.
Whose mouth hath spoken vanity: and their right hand is the right hand of iniquity.
9 Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,
To thee, O God, I will sing a new canticle: on the psaltery and an instrument of ten strings I will sing praises to thee.
10 Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.
Who givest salvation to kings: who hast redeemed thy servant David from the malicious sword:
11 Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.
Deliver me, And rescue me out of the hand of strange children; whose mouth hath spoken vanity: and their right hand is the right hand of iniquity:
12 Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.
Whose sons are as new plants in their youth: Their daughters decked out, adorned round about after the similitude of a temple:
13 Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.
Their storehouses full, flowing out of this into that. Their sheep fruitful in young, abounding in their goings forth:
14 Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.
Their oxen fat. There is no breach of wall, nor passage, nor crying out in their streets.
15 Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.
They have called the people happy, that hath these things: but happy is that people whose God is the Lord.
