< Žalmy 144 >
1 Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.
上主,我的磐石,他應該常受頌讚!他教我的手能鬥,教我的指能戰。
2 Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.
他是我的力量,我的堡壘,他是我的干城,我的救主,我的盾牌及我的避難所,他使萬民都來屈服於我。
3 Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?
上主,世人算什麼,您竟眷顧他,人子算什麼您竟懷念他?
4 Èlověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.
世人不過像一口氣,他的歲月如影消逝。
5 Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.
上主,求您將天低垂,親自降凡,您一觸摸群山,群山立即冒煙。
6 Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.
求您發出閃電,將敵人驅散,求您把箭射出,使他們混亂。
7 Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.
求您自高處伸出您的手,救拔我,求您由洪水和外人手中,拯救我!
8 Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.
他們的口舌只說虛言謊語,只是為發假誓而舉起右手。
9 Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,
天主,我要向您高唱新曲,我要彈十絃琴向您詠奏。
10 Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.
是您賜給君王獲得了勝利,是您拯救了您的僕人達味。
11 Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.
求您由凶險的刀劍救拔我,求您由外人的手掌拯救我!他們的口舌只說虛言謊語,只是為發假誓而舉起右手。
12 Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.
願我們的兒子們,從幼就像茂盛的果樹,願我們的女兒們,像宮殿中雕刻的砥柱!
13 Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.
願我們倉廩裡的各種食糧常滿,願我們牧場上的羊群,蕃殖億萬!
14 Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.
願我們的牲畜常滿載重量,城牆沒有缺口也沒有逃亡,我們的街市中也沒有悲傷。
15 Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.
身逢這些福樂的百姓,真是有福,認上主為天主的人民,真是有福。