Žalmy 144
1 Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.
Qaal tuknaak aham ka kut qawi cawngpyi nawh qaal kahnaak aham ka kut dawnkhqi ak cawngpyi Bawipa ka lungnu venawh kyihcahnaak awm seh.
2 Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.
Anih taw ka lungnaak Khawsa ingkaw ka vawngcak, ka qaltoeng vawng khoeng ingkaw anik hulkung, kang thuknaak phuhqa, ka hui awh thlangkhqi ak kun sak kung na awm hy.
3 Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?
Aw Bawipa, thlanghqing ve ikawmyihna nu tinawh nang ngainaak khak, thlanghqing capa awm nak poek loet?
4 Èlověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.
Thlanghqing taw hqi amyihna ni a awm; a hqing khui khawnghi awm myihlip ak khum bang amyihna ni a awm.
5 Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.
Aw Bawipa, nak khankhqi ce nung ngam sak nawh nu law lah, tlangkhqi ce a khunaak aham bi lah.
6 Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.
Khawpha tyi nawhtaw qaalkhqi ce kqeng a zang na ta kang lah; na la ce kap nawhtaw dawng lam hang sak lah.
7 Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.
Hun sang nakawng na kut ce nuk thla law nawh; ni hul nawh tuih tha ak awm ing, thlakchangkhqi kut khui awhkawng ni hul cang lah,
8 Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.
cekkhqi am kha taw qaai kqawn thai unawh, amik tang ben kutkhqi awm qaai ak kqawn kut na awm uhy.
9 Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,
Aw Khawsa, nang a venawh lak thai sa vang nyng; a qui pahqa ak law tingtoeng ing nang a venawh tumding tum kawng nyng,
10 Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.
sangpahrangkhqi venawh noengnaak ak pekung, thihnaak kawi zawzi awhkawng a tyihzawih David ak loet sakkung a venawh ce.
11 Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.
Qaai ing ak be khakhqi ingkaw qaai kqawn ak nget tang ben kut ak ta qap chang thlangkhqi kut khuiawh kawng ni hul nawhtaw ni thaawng cang lah.
12 Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.
Cawhtaw ka capa thak awm hui khqi awm a dawn ak sai thingkung amyihna awm kawm usaw, ka canukhqi awm sangpahrang a im awhkaw a thoeihcam hqeet tungkhqi amyihna awm kawm uh.
13 Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.
Kaimih ak khaikhqi awm ai kawi soepkep ing bengen kaw. Kaimih a tuukhqi awm thong sang dyna pung a tai kawmsaw ka mimah a lo khuiawh lym kawm uh;
14 Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.
vaitawm caikhqi ing phyihqih phyi kawm uh. Cawhtaw vawng hqe awi am ning za voel kaw, thlang a tamnaa na amni khum voel kawmsaw, lam awh kawseet kqangnaak awi am ning za voel ti kaw.
15 Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.
Ve ak awi ve ak thym thlangkhqi ham taw a zoseen hy; Bawipa ce Khawsa na ak takhqi taw a zoseen hy.
