Žalmy 144

1 Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.

David ih Saam laa. Ka thacakhaih Sithaw loe tahamhoihaih om nasoe, anih mah ka ban hoi misatuk thaihaih to paek moe, misa kah hanah ka banpazungnawk tha ang caksak;

2 Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.

Anih loe kai amlunghaih, kai ih sipae kacak, kai ih misatoephaih imsang, kai krangkung, kang vaenghaih, ka buephaih ah oh moe, kai ih kaminawk kaimah tlim ah omsakkung ah a oh.

3 Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?

Aw Angraeng, kami loe kawbangah maw oh moe, na poek haih khing? To tih ai boeh loe kami capa loe kawbangah maw oh moe, lokpui parai ah na suek?

4 Èlověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.

Kami loe tidoeh na ai ni; anih ih aninawk doeh anghmaa ving tahlip baktiah ni oh.

5 Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.

Aw Angraeng, na vannawk to akuepsak ah loe, angzo tathuk ah; hmaikhue tacawt thaih hanah, maenawk to sui ah.

6 Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.

Tangphra to pueksak ah loe, misanawk to anghaehsak phang lai ah; nangmah ih palaanawk to kaat ah loe, nihcae to amrosak ah.

7 Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.

Ranui bang hoiah na ban to payangh loe, kai hae na krang ah; kalen parai tuipuinawk thung hoi prae kalah kaminawk ih ban thung hoiah na pahlong ah.

8 Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.

Nihcae ih pakha loe amsawnlok to thuih o, nihcae ih bantang ban doeh alinghaih hoiah koi.

9 Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,

Aw Sithaw, nang khaeah laa kangtha to ka sak han; aqui hato kaom katoeng hoiah nang pakoehhaih laa to ka sak han.

10 Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.

Anih mah ni siangpahrangnawk khaeah pahlonghaih to paek moe, duekhaih sumsen thung hoiah a tamna David to loisak.

11 Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.

Prae kalah kaminawk ih ban thung hoiah na zuk ah loe, akrang ah; nihcae ih pakha loe amsawnlok to thuih o moe, nihcae ih bantang ban loe alinghaih hoiah koi;

12 Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.

to tiah ni kaicae ih capanawk loe qoeng o li naah, apawkkung baktiah om o ueloe, canunawk doeh pathoep het ih siangpahrang im taki ih thlung baktiah om o tih;

13 Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.

kaicae ih tapupnawk doeh caak koi congca hoiah koi tih; kaicae ih tuu doeh lawk ah, sangto hoi sang hato khoek to pung o tih;

14 Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.

kaicae ih maitaw taenawk doeh angpung o ueloe, paroeai toksah o tih; sipae phraekhaih hoi misong ah caehhaih to om mak ai boeh; loklam ah doeh palungset khuiqahhaih lok to a thaih o mak ai boeh.

15 Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.

To tiah kaom kaminawk loe tahamhoih; ue, Sithaw to Angraeng ah suem kaminawk loe tahamhoih o.