< Žalmy 144 >

1 Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.
Hina Gode da na Gaga: sudafa! Ema nodoma! E da na gegema: ne adoba: sa. Amola na gegema: ne momagesa.
2 Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.
E da na gagulasa amola na gaga: sa. E da na ougiha aligisu dunu esala, amola na gaga: su dunu esala. Na da se mae nabawane hahawane masa: ne, Ea hou dafawaneyale dawa: sa. E da niha fifi asi gala banenesisa
3 Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?
Hina Gode! Osobo bagade dunu ilia da hamedei agoai galebe. Dia abuliba: le ilima asigibala: ?
4 Èlověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.
Ninia da fo fonomene agoai ba: sa. Ninia esalebe eso da baba bobaligilalebe agoai ba: sa.
5 Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.
Hina Gode! Mu gadelale fasili, gudu sa: ima! Goumi digili ba: ma! Amasea, goumi da mobi bubugilalebe ba: mu.
6 Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.
Dia ha lai afagogoma: ne, ha: ha: na gala: su iasima. Dia ha lai dunu hobeama: ne, dadia gala: le se bobogema.
7 Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.
Na da hano lugudua mogo sososa. Dia gadodili, lobo ligia guduli, na hiougia gadoma. Ga fi dunu ilia gasaga na hasalasa: besa: le, Dia gaga: ma.
8 Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.
Ilia da dafawane sia: hamedafa sia: sa. Amola ilia hamomusa: ilegele sia: sea, ogogosa.
9 Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,
Gode! Na da Dima gesami gaheabolo hea: mu. Na da sani baidama dusa, Dima gesami hea: mu.
10 Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.
Di da hina bagade ilia ha lai hasalasima: ne hamosa. Amola Dia hawa: hamosu dunu Da: ibidi gaga: sa.
11 Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.
Na dodona: gi ha lai dunu da na osa: la heda: sa: besa: le, Dia na gaga: ma. Ga fi dunu ilia gasaga na hasalasa: besa: le, Dia gaga: ma. Ilia da dafawane sia: hamedafa sia: sa. Amola ilia hamomusa: ilegele sia: sea, ogogosa.
12 Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.
Ninia dunu mano ayeligi amolali, da ha: i manu bugi nasegagini heda: be agoai ganumu da defea. Amola ninia idiwilali, ilia da noga: le lelu duni bugi amo da hina bagade ea diasu hegomaia nina: hamonanebe, amo agoai ba: mu da defea.
13 Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.
Ninia liligi legesu diasu ilia ha: i manu amoga nabai ba: mu da defea. Ninia sibi amo da nasegagi sogega esalebe, ilia mano osea: idafa lalelegemu da defea.
14 Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.
Ninia bulamagau da mae daba: me asili, mano osea: idafa lalelegemu da defea. Ninia moilai logo ganodini, se nabasu wele sia: su hame nabimu da defea.
15 Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.
Fifi asi afae da amo hou ba: sea, hahawane bagade ganumu. Amola ilia da Hina Gode amo ilia Godedafa ilegesea, ilia da hahawane bagade ganumu.

< Žalmy 144 >