Žalmy 143
1 Žalm Davidův. Hospodine, slyš modlitbu mou, pozoruj pokorné prosby mé; pro pravdu svou vyslyš mne, i pro spravedlnost svou.
Zsoltár Dávidtól. Örökkévaló, halljad imámat, figyelj könyőrgésemre; hűségedben hallgass meg, igazságodban!
2 A nevcházej v soud s služebníkem svým, neboť by nebyl spravedliv před tebou nižádný živý.
S ne szállj ítéletre szolgáddal, mert nem bizonyul igaznak előtted semmi élő.
3 Nebo stihá nepřítel duši mou, potírá až k zemi život můj; na to mne přivodí, abych bydlil v mrákotě, jako ti, kteříž již dávno zemřeli,
Mert ellenség üldözte lelkemet, földig zúzta éltemet, lakoztatott engem sötét helyeken, mint őskornak holtjait.
4 Tak že se svírá úzkostmi duch můj ve mně, u vnitřnosti mé hyne srdce mé.
S elborult bennem szellemem, belsőmben eliszonyodik a szivem.
5 Rozpomínaje se na dny předešlé, a rozvažuje všecky skutky tvé, a dílo rukou tvých rozjímaje,
Megemlékeztem a hajdankor napjairól, elmélkedtem minden tettedről, kezed művéről elgondolkodtam.
6 Vztahuji ruce své k tobě, duše má jako země vyprahlá žádá tebe. (Sélah)
Kezeimet terjesztettem hozzád; lelkem, mint a bágyadt föld, eped feléd. Széla.
7 Pospěšiž a vyslyš mne, Hospodine, hyne duch můj; neukrývejž tváři své přede mnou, neboť jsem podobný těm, kteříž sstupují do hrobu.
Gyorsan hallgass meg, Örökkévaló, lelkem elepedt; ne rejtsd el tőlem arczodat, hogy ne legyek hasonlóvá a gödörbe szállókhoz.
8 Učiň to, ať v jitře slyším milosrdenství tvé, neboť v tobě naději mám; oznam mi cestu, po kteréž bych choditi měl, neboť k tobě pozdvihuji duše své.
Hallasd velem reggel szeretetedet, mert benned biztam; tudasd velem az utat, melyen járjak, mert hozzád vittem lelkemet.
9 Vytrhni mne z nepřátel mých, Hospodine, u tebeť se skrývám.
Ments meg ellenségeimtől, Örökkévaló, hozzád menekültem.
10 Nauč mne činiti vůle tvé, nebo ty jsi Bůh můj; duch tvůj dobrý vediž mne jako po rovné zemi.
Taníts engem, hogy megtegyem akaratodat, mert te vagy Istenem; jóságos szellemed vezessen engem síkság földjén.
11 Pro jméno své, Hospodine, obživ mne, pro spravedlnost svou vyveď z úzkosti duši mou.
Neved kedvéért tarts életben, igazságoddal vezesd ki lelkemet a szorultságból.
12 A pro milosrdenství své vypleň nepřátely mé, a vyhlaď všecky, kteříž trápí duši mou; nebo já jsem služebník tvůj.
És kegyelmedben semmisítsd meg ellenségeimet, és veszítsd el mind a lelkem szorongatóit, mert szolgád vagyok.
