Žalmy 142

1 Vyučující Davidův, když byl v jeskyni, modlitba jeho. Hlasem svým k Hospodinu volám, hlasem svým Hospodinu pokorně se modlím.

Keima Yahweh Pakai henga kataovin, Yahweh Pakai henga khotona kathum in ahi.

2 Vylévám před oblíčejem jeho žádost svou, a ssoužení své před ním oznamuji.

Keima Yahweh Pakai ang-sunga kakiphin in, kahahsatna jouse jong kaphongdoh'in.

3 Když se úzkostmi svírá ve mně duch můj, ty znáš stezku mou; na cestě, po kteréžkoli chodím, osídlo mi ukryli.

Kalhagao alam vai jitan, hinlah Yahweh Pakai nangbou nahi kachena ding lampi ei-hil ji. Kajotna lam'a chun ei-douten thang eikam peh jiuvin ahi.

4 Ohlédám-li se na pravo, a patřím, není, kdo by mne znáti chtěl; zhynulo útočiště mé, není, kdo by se ujal o život můj.

Keiman mikhat tou hunga eipanpi ding kangaichat lai jin, koiman amitsih jenga jong eive poi! Koimacha eikithopi ding aumpoi, kachunga thilsoh koiman imachan eigelpeh poi.

5 K tobě volám, Hospodine, říkaje: Ty jsi doufání mé a díl můj v zemi živých.

O Yahweh Pakai, keima na henga kataovin, “Nangma hi kakiselna nahi, kahinkhoa kangaichat pen nang bou nahi,” kati.

6 Pozorujž volání mého, neboť jsem zemdlen přenáramně; vysvoboď mne od těch, jenž stihají mne, nebo jsou silnější nežli já.

Kataona hi nei ngaipeh teijin, ei-kisunem behseh jeng tai! Ei-bolgenthei hoa kon'in neihuhdoh tan, ajeh chu amaho keisang in ahatval jeng tauve.

7 Vyveď z žaláře duši mou, abych oslavoval jméno tvé; obstoupí mne spravedliví, když mi dobrodiní učiníš.

Songkul'a kon'in neihuhdoh loijin, chutileh nangma kathangvah thei ding ahi. Lolhing tah'a neibol jeh'a kajet le kaveija mikitah dim lha diu ahi.