Žalmy 142

1 Vyučující Davidův, když byl v jeskyni, modlitba jeho. Hlasem svým k Hospodinu volám, hlasem svým Hospodinu pokorně se modlím.

Na da Hina Godema fidima: ne wele sia: sa. Na Ema edegesa.

2 Vylévám před oblíčejem jeho žádost svou, a ssoužení své před ním oznamuji.

Na da: i dione Ema egane iaha. Na se nabasu huluane Ema olelesa.

3 Když se úzkostmi svírá ve mně duch můj, ty znáš stezku mou; na cestě, po kteréžkoli chodím, osídlo mi ukryli.

Na da hamomu hamedei galea, yolesimusa: dawa: sea, E da na hamoma: ne dawa: olelesa. Logo na ahoabega, amogai wadela: i hamosu dunu ilia da na sa: ima: ne, wamo sanisisa.

4 Ohlédám-li se na pravo, a patřím, není, kdo by mne znáti chtěl; zhynulo útočiště mé, není, kdo by se ujal o život můj.

Na ba: le gasea, na fidisu amola gaga: su eno hame ba: sa. Dunu eno da na hame gagagulasa.

5 K tobě volám, Hospodine, říkaje: Ty jsi doufání mé a díl můj v zemi živých.

Hina Gode! Na da Dia fidima: ne digini wele sia: sa. Hina Gode, Di da na Gaga: su Gode. Na fifi ahoanebe amo ganodini, na da Di fawane hanai gala.

6 Pozorujž volání mého, neboť jsem zemdlen přenáramně; vysvoboď mne od těch, jenž stihají mne, nebo jsou silnější nežli já.

Na digini wele sia: be nabima! Bai na da baligili da: i dione heawini gala. Na ha lai dunu da na hasalasa: besa: le, Dia na gaga: ma. Ilia gasa da na gasa baligi dagoi.

7 Vyveď z žaláře duši mou, abych oslavoval jméno tvé; obstoupí mne spravedliví, když mi dobrodiní učiníš.

Na se nababeba: le, Dia na hohogilisima! Amasea, na da dunu ilia gilisisu ganodini, Dima nodomu. Bai Di da nama noga: idafa hou hamonana.