< Žalmy 141 >

1 Žalm Davidův. Hospodine, k toběť volám, pospěš ke mně; pozoruj hlasu mého, když tebe vzývám.
A psalm of David. Yahweh, I am crying out to you; come quickly to me. Listen to me when I call to you.
2 Budiž příjemná modlitba má, jako kadění před oblíčejem tvým, pozdvižení rukou mých, jako obět večerní.
May my prayer be like incense before you; may my lifted hands be like the evening sacrifice.
3 Polož, Hospodine, stráž ústům mým, ostříhej dveří rtů mých.
Yahweh, place a guard over my mouth; guard the door of my lips.
4 Nedopouštěj srdci mému uchýliti se ke zlé věci, k činění skutků bezbožných, s muži činícími nepravost, a abych nebyl přelouzen líbostmi jejich.
Do not let my heart desire any evil thing or participate in sinful activities with men who behave wickedly. May I not eat any of their delicacies.
5 Nechť mne bije spravedlivý, přijmu to za dobrodiní, a nechť tresce mne, bude mi to olej nejčistší, kterýž neprorazí hlavy mé, ale ještěť modlitba má platná bude proti zlosti jejich.
Let a righteous man hit me; it will be a kindness to me. Let him correct me; it will be like oil on my head; may my head not refuse to accept it. But my prayer is always against their wicked deeds.
6 Smetáni jsou do míst skalnatých soudcové jejich, aby slyšeli slova má, nebo jsou libá.
Their leaders will be thrown down from the top of cliffs; they will hear that my own words are pleasant.
7 Jako když někdo roubá a štípá dříví na zemi, tak se rozletují kosti naše až k ústům hrobovým. (Sheol h7585)
They will have to say, “As when one plows and breaks up the ground, so our bones have been scattered at the mouth of Sheol.” (Sheol h7585)
8 Ale k toběť, Hospodine Pane, oči mé; v tebe doufám, nevylévej duše mé.
Surely my eyes are on you, Yahweh, Lord; in you I take refuge; do not leave my soul defenseless.
9 Zachovej mne od osídla, kteréž mi roztáhli, a od sítek činících nepravost.
Protect me from the snares that they have laid for me, from the traps of evildoers.
10 Nechť padnou hromadně do sítek svých bezbožní, a já zatím přejdu.
Let the wicked fall into their own nets while I escape.

< Žalmy 141 >