< Žalmy 141 >

1 Žalm Davidův. Hospodine, k toběť volám, pospěš ke mně; pozoruj hlasu mého, když tebe vzývám.
“A psalm of David.” O Lord, I call thee, hasten unto me: give ear unto my voice, when I call unto thee.
2 Budiž příjemná modlitba má, jako kadění před oblíčejem tvým, pozdvižení rukou mých, jako obět večerní.
May my prayer be valued as incense before thee, the lifting up of my hands, as the evening offering.
3 Polož, Hospodine, stráž ústům mým, ostříhej dveří rtů mých.
Set, O Lord, a watch unto my mouth: keep a guard at the door of my lips.
4 Nedopouštěj srdci mému uchýliti se ke zlé věci, k činění skutků bezbožných, s muži činícími nepravost, a abych nebyl přelouzen líbostmi jejich.
Permit not my heart to incline after any evil thing, to practise deeds in wickedness with men that are doers of wrong: and let me not eat of their dainties.
5 Nechť mne bije spravedlivý, přijmu to za dobrodiní, a nechť tresce mne, bude mi to olej nejčistší, kterýž neprorazí hlavy mé, ale ještěť modlitba má platná bude proti zlosti jejich.
If the righteous strike me, it is a kindness; and if he reprove me, it is [as] oil poured on the head, my head shall not refuse it; for yet my prayer also [is offered] in their sufferings.
6 Smetáni jsou do míst skalnatých soudcové jejich, aby slyšeli slova má, nebo jsou libá.
Are their judges fallen down through means of a rock: then will they listen to my words; for they are pleasant.
7 Jako když někdo roubá a štípá dříví na zemi, tak se rozletují kosti naše až k ústům hrobovým. (Sheol h7585)
As when one cutteth in and splitteth open the earth: so are our bones scattered for the mouth of the grave. (Sheol h7585)
8 Ale k toběť, Hospodine Pane, oči mé; v tebe doufám, nevylévej duše mé.
For unto thee, O Eternal Lord, are my eyes directed; in thee do I trust: pour not out my life.
9 Zachovej mne od osídla, kteréž mi roztáhli, a od sítek činících nepravost.
Guard me from the power of the snare which they have laid for me, and the traps of the wrong-doers.
10 Nechť padnou hromadně do sítek svých bezbožní, a já zatím přejdu.
Let the wicked fall into their own nets, altogether—while I pass safely by.

< Žalmy 141 >