Žalmy 140

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Vysvoboď mne, Hospodine, od člověka zlého, a od muže ukrutného ostříhej mne,

Načelniku godbe, psalm Davidov. Reši me, Gospod, hudobnih ljudî; mož presilovitih brani me,

2 Kteříž myslí zlé věci v srdci, a na každý den sbírají se k válce.

Kateri mislijo hudo v srci; vsak dan se shajajo – na vojsko.

3 Naostřují jazyk svůj jako had, jed lítého hada jest ve rtech jejich. (Sélah)

Brusijo jezik svoj, podoben kačjemu; strup gadji je pod njih ustnami.

4 Ostříhej mne, Hospodine, od rukou bezbožníka, od muže ukrutného zachovej mne, kteříž myslí podraziti nohy mé.

Reši me, Gospod, rok krivičnih, mož presilovitih brani me, ki mislijo izpodbiti mi noge.

5 Polékli pyšní na mne osídlo a provazy, roztáhli teneta u cesty, a léčky své mi položili. (Sélah)

Skrivali so mi prevzetniki zanko in vrvi; razgrinjali mi mrežo poleg pota.

6 Řekl jsem Hospodinu: Bůh silný můj jsi, pozoruj, Hospodine, hlasu pokorných modliteb mých.

Rekel sem Gospodu; Bog mogočni si moj; čuj, Gospod, molitev mojih glas.

7 Hospodine Pane, sílo spasení mého, kterýž přikrýváš hlavu mou v čas boje,

Gospod, Bog, moč blaginje moje; glavo si mojo pokril o boja času.

8 Nedávej, Hospodine, bezbožnému, čehož žádostiv jest, ani předsevzetí zlého vykonati jemu dopouštěj, aby se nepovýšil. (Sélah)

Ne dopústi, Gospod, kar želi krivični; pregrešne misli njegove ne pospešuj; povzdigovali bi se presilno.

9 Vůdce těch, jenž obkličují mne, nepravost rtů jejich ať přikryje.

Glave njih, ki me obdajajo, – ustnic njih nadloga naj jih pokrije.

10 Padej na ně uhlé řeřavé, a na oheň uvrz je, do jam hlubokých, aby nemohli povstati.

Žarjavica pridi nadnje; v ogenj naj jih vrže, v jame, da ne vstanejo.

11 Èlověk utrhač nebude upevněn na zemi, a muž ukrutný, zlostí polapen jsa, padne.

Mož prokleti ne utrdi se na zemlji; mož silovitosti, njega naj udari pogin.

12 Vím, žeť se Hospodin zasadí o při chudého, a pomstí nuzných.

Vem, da bode Gospod pravdo vodil siromaku, pravico potrebnim.

13 A tak spravedliví slaviti budou jméno tvé, a upřímí přebývati před oblíčejem tvým.

Dà, pravični bodo slavili ime tvoje; pošteni sedeli pred tvojim obličjem.