Žalmy 140

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Vysvoboď mne, Hospodine, od člověka zlého, a od muže ukrutného ostříhej mne,

Au chef de musique. Psaume de David. Éternel! délivre-moi de l’homme mauvais, préserve-moi de l’homme violent,

2 Kteříž myslí zlé věci v srdci, a na každý den sbírají se k válce.

Qui méditent le mal dans leur cœur: tous les jours ils s’assemblent pour la guerre;

3 Naostřují jazyk svůj jako had, jed lítého hada jest ve rtech jejich. (Sélah)

Ils affilent leur langue comme un serpent, il y a du venin d’aspic sous leurs lèvres. (Sélah)

4 Ostříhej mne, Hospodine, od rukou bezbožníka, od muže ukrutného zachovej mne, kteříž myslí podraziti nohy mé.

Éternel! garde-moi des mains du méchant, préserve-moi de l’homme violent, qui méditent de faire trébucher mes pas.

5 Polékli pyšní na mne osídlo a provazy, roztáhli teneta u cesty, a léčky své mi položili. (Sélah)

Les orgueilleux m’ont caché un piège et des cordes, ils ont étendu un filet le long du chemin, ils m’ont dressé des lacets. (Sélah)

6 Řekl jsem Hospodinu: Bůh silný můj jsi, pozoruj, Hospodine, hlasu pokorných modliteb mých.

J’ai dit à l’Éternel: Tu es mon Dieu. Prête l’oreille, ô Éternel, à la voix de mes supplications!

7 Hospodine Pane, sílo spasení mého, kterýž přikrýváš hlavu mou v čas boje,

L’Éternel, le Seigneur, est la force de mon salut; tu as couvert ma tête au jour des armes.

8 Nedávej, Hospodine, bezbožnému, čehož žádostiv jest, ani předsevzetí zlého vykonati jemu dopouštěj, aby se nepovýšil. (Sélah)

N’accorde pas, ô Éternel! les souhaits du méchant, ne fais pas réussir son dessein: ils s’élèveraient. (Sélah)

9 Vůdce těch, jenž obkličují mne, nepravost rtů jejich ať přikryje.

Quant à la tête de ceux qui m’environnent, … que le mal de leurs lèvres les couvre,

10 Padej na ně uhlé řeřavé, a na oheň uvrz je, do jam hlubokých, aby nemohli povstati.

Que des charbons ardents tombent sur eux! Fais-les tomber dans le feu, dans des eaux profondes, et qu’ils ne se relèvent pas!

11 Èlověk utrhač nebude upevněn na zemi, a muž ukrutný, zlostí polapen jsa, padne.

Que l’homme à [mauvaise] langue ne soit point établi dans le pays: l’homme violent, le mal le poussera à sa ruine.

12 Vím, žeť se Hospodin zasadí o při chudého, a pomstí nuzných.

Je sais que l’Éternel maintiendra la cause de l’affligé, le jugement des pauvres.

13 A tak spravedliví slaviti budou jméno tvé, a upřímí přebývati před oblíčejem tvým.

Certainement, les justes célébreront ton nom, les hommes droits habiteront devant toi.