< Žalmy 140 >

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Vysvoboď mne, Hospodine, od člověka zlého, a od muže ukrutného ostříhej mne,
Aw Bawipa, thlakchekhqi kut khuiawh kawng ni hul lah; boeksekhqi a kut khui awhkawng nang ing nik chung lah,
2 Kteříž myslí zlé věci v srdci, a na každý den sbírají se k válce.
ak kawlung khuiawh ak che poeknaak doeng ta unawh myngawi qaal na tho loet uhy.
3 Naostřují jazyk svůj jako had, jed lítého hada jest ve rtech jejich. (Sélah)
A mim laikhqi ce khqui am lai amyihna hqat sak unawh; khquihse a chy ce ami hui kqang awm hy.
4 Ostříhej mne, Hospodine, od rukou bezbožníka, od muže ukrutného zachovej mne, kteříž myslí podraziti nohy mé.
Aw Bawipa, thlakchekhqi kut khui awhkawng nang ing ni khoem lah; kai a khawkham lawlh sak aham ak cai thlakchekhqi anglakawhkawng ni hlip lah.
5 Polékli pyšní na mne osídlo a provazy, roztáhli teneta u cesty, a léčky své mi položili. (Sélah)
Ak oek qukhqi ing kai aham ang hyp na dawng dun law unawh; lawk qui ce zan law uhy, ka cehnaak lam boeih awh dun law uhy.
6 Řekl jsem Hospodinu: Bůh silný můj jsi, pozoruj, Hospodine, hlasu pokorných modliteb mých.
Aw Bawipa, nang a venawh, “Nang taw ka Khawsa ni,” ti nyng. Aw Bawipa, qeennaak thoeh doena kang kqangnaak awi ve ngai law lah.
7 Hospodine Pane, sílo spasení mého, kterýž přikrýváš hlavu mou v čas boje,
Aw Boeimang Khawsa, kai anik hulkung thakawm, qal tuknaak kung awh ka lu ak dah lawkung –
8 Nedávej, Hospodine, bezbožnému, čehož žádostiv jest, ani předsevzetí zlého vykonati jemu dopouštěj, aby se nepovýšil. (Sélah)
Aw Bawipa, thlakchekhqi a ngaihnaak ce koeh soep law pe sak; a ming cainaak awm koeh coeng sak, cemyih am mantaw oek qu hau kawm uh.
9 Vůdce těch, jenž obkličují mne, nepravost rtů jejich ať přikryje.
Kai anik chungkhqi a lukhqi taw a mimah a hui ing ang coeng sak kyinaak ing sing pe seh.
10 Padej na ně uhlé řeřavé, a na oheň uvrz je, do jam hlubokých, aby nemohli povstati.
Maikqawng ce a mingmih ak khan awh tlaak pe seitaw; a mami thawh thai voel aham mai awh, lawk-kqawng khuina khawng u seh.
11 Èlověk utrhač nebude upevněn na zemi, a muž ukrutný, zlostí polapen jsa, padne.
Qam khuiawh thlang kqawnseet na ak nget khqi ce koeh awm seh; boeksekhqi taw seetnaak ing a hu awh hquut seh.
12 Vím, žeť se Hospodin zasadí o při chudého, a pomstí nuzných.
Bawipa ing thymnaak ce khawdengkhqi ham taak pe nawh ak voethlauhkhqi ce dawm a hlai hy tice sim nyng.
13 A tak spravedliví slaviti budou jméno tvé, a upřímí přebývati před oblíčejem tvým.
Thlakdyngkhqi ing nang ang ming ce kyihcah kawm usaw thlak leek khqi ce na haiawh awm kawm uh.

< Žalmy 140 >