Žalmy 14

1 Přednímu zpěváku, píseň Davidova. Říká blázen v srdci svém: Není Boha. Porušeni jsou, a ohavní v snažnostech; není, kdo by činil dobré.

Рече безумник у срцу свом: Нема Бога; неваљали су, гадна су дела њихова; нема никога да добро твори.

2 Hospodin s nebe popatřil na syny lidské, aby viděl, byl-li by kdo rozumný a hledající Boha.

Господ погледа с неба на синове човечије, да види има ли који разуман, тражи ли који Бога.

3 Všickni se odvrátili, napořád neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.

Сви су зашли, сви се покварили, нема никога добро да твори, нема ни једног.

4 Zdaliž nevědí všickni činitelé nepravosti, že zžírají lid můj, jako by chléb jedli? Hospodina pak nevzývají.

Зар се неће опаметити који чине безакоње, једу народ мој као што једу хлеб, не призивају Господа?

5 Tehdáž se náramně strašiti budou; nebo Bůh jest v rodině spravedlivého.

Онде ће задрхтати од страха; јер је Господ у роду праведном.

6 Radu chudého potupujete, ale Hospodin jest naděje jeho.

Смејете се ономе што убоги ради; али Господ њега заклања.

7 Ó by z Siona dáno bylo spasení Izraelovi. Když Hospodin zase přivede zajaté lidu svého, plésati bude Jákob, a veseliti se Izrael.

Ко ће послати са Сиона помоћ Израиљу? Кад Господ поврати заробљени народ свој, онда ће се радовати Јаков и веселиће се Израиљ.