< Žalmy 14 >

1 Přednímu zpěváku, píseň Davidova. Říká blázen v srdci svém: Není Boha. Porušeni jsou, a ohavní v snažnostech; není, kdo by činil dobré.
Au maître de chant. De David. L’insensé dit dans son cœur: « Il n’y a pas de Dieu!... » Ils sont corrompus, ils commettent des actions abominables; il n’en est aucun qui fasse le bien.
2 Hospodin s nebe popatřil na syny lidské, aby viděl, byl-li by kdo rozumný a hledající Boha.
Yahweh, du haut des cieux regarde les fils de l’homme, pour voir s’il est quelqu’un de sage, quelqu’un qui cherche Dieu.
3 Všickni se odvrátili, napořád neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.
Tous sont égarés, tous ensemble sont pervertis; il n’en est pas un qui fasse le bien, pas un seul!
4 Zdaliž nevědí všickni činitelé nepravosti, že zžírají lid můj, jako by chléb jedli? Hospodina pak nevzývají.
N’ont-ils pas de connaissance, tous ceux qui commettent l’iniquité? Ils dévorent mon peuple, comme ils mangent du pain; ils n’invoquent pas Yahweh.
5 Tehdáž se náramně strašiti budou; nebo Bůh jest v rodině spravedlivého.
Ils trembleront tout à coup d’épouvante, car Dieu est au milieu de la race juste.
6 Radu chudého potupujete, ale Hospodin jest naděje jeho.
Vous voulez confondre les projets du malheureux! Mais Yahweh est son refuge.
7 Ó by z Siona dáno bylo spasení Izraelovi. Když Hospodin zase přivede zajaté lidu svého, plésati bude Jákob, a veseliti se Izrael.
Oh! puisse venir de Sion la délivrance d’Israël! Quand Yahweh ramènera les captifs de son peuple, Jacob sera dans la joie, Israël dans l’allégresse.

< Žalmy 14 >