< Žalmy 139 >

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
Nkunga Davidi kuidi Pfumu minyimbidi. A Yave ngeyo wuthomba ayi ngeyo wunzebi.
2 Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
Ngeyo zebi thangu ndidi wuvuanda ayi thangu ndidi wutelama; ngeyo weti bakula bumboti mayindu mama bu makidi thama.
3 Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
Ngeyo zebi thangu ndieti totuka ayi thangu ndieti lambalala; Ngeyo zebi bumboti zinzila ziama zioso.
4 Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
Tuamina mambu maba va ludimi luama, ngeyo zebi mawu moso, a Yave.
5 Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
Ngeyo wunzungididi ku manima ayi ku ntuala Ngeyo wutetika koko kuaku va minu.
6 Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
Nzayilu yi phila yoyi, yididi ngolo yitsiminanga kuidi minu; yididi ngolo yinangama muingi ndiyibakidila.
7 Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
Kuevi ndilenda kuenda suamina phevi aku e? A kuevi ndilenda kuenda tinina meso maku e?
8 Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol h7585)
Enati khumini ku Diyilu, ngeyo widi kuna; enati minu thudidi mbukꞌama ku tsina ntoto, ngeyo widi kuna. (Sheol h7585)
9 Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
Enati khumini mu mavavi ma nkielo buisi; enati phuendi ku lubakala lu mbu,
10 I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
buna kuna diaka, koko kuaku kuela kundiatisa; koko kuaku ku lubakala kuela kutsimbidila ngolo.
11 Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
Enati khembi: “Bukiedika tombi kiela kutsueka” vayi buna kiezila kikitukidi tombi va ndidi.
12 Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
Muaki tombi kilendi ba tombi kuidi ngeyo ko; builu buela kienzuka banga muini bila tombi kidi banga kiezila kuidi ngeyo.
13 Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
Ngeyo wuvanga binama biama bi khati nitu; ngeyo wuthunga va kimosi mu vumu ki ngudi ama.
14 Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
Ndikuzitisa bila ndidi vangu ki tsisi ayi kitsiminanga; mavanga maku madi matsiminanga ayi nzebi buawu bumboti.
15 Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
Khubukulu ama yi mimvesi yisia suama va ntualꞌaku ko mu thangu ndikubuku mu buangu kisuama; mu thangu ndivangu va kimosi ku tsina ntoto.
16 Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
Meso maku mamona nitu ama yikambu kubuku. Bilumbu bioso biobi wukhubikila biba bisonama mu bukuꞌaku, tuamina lumbu kimosi mu biawu kiba.
17 Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
A phila thalu mayindu maku kuidi minu, a Nzambi! A phila woka madi!
18 Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
Enati thidi ku matanga; buna maviokidi nzielo mu thalu; Bu khotukidi, minu ndidi kaka yaku.
19 Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
Enati ngeyo wuzola kaka vonda mutu wumbimbi, a Nzambi! Bika luthatukila beno luntengulanga menga!
20 Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
Beti kuyolukila mu zikhanu zimbimbi; bobo beti kulenda beti sadila dizina diaku mu kambu fuana.
21 Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
Buevi, ndilendi lenda ko bobo beti kulenda, a Yave? A buevi, ndilendi kakumukina ko bobo beti kufuemi e?
22 Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
Ndisi kadi diambu ko vayi kikhenene kaka ndidi kuidi bawu; ndieti ba tanga bambeni ziama.
23 Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
Wumfiongunina, a Nzambi, ayi zaba ndimꞌama; wuthota ayi zaba mayindu mama.
24 A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
Tala kani nzila yimbimbi yidi mu minu ayi wundiatisa mu nzila yi mvu ka mvu.

< Žalmy 139 >